Penzijní reforma
Senát zamítl spoření na důchod v soukromých fondech

Senát podle očekávání odmítl hlasy opozice reformní zákon, kterým chce vláda zavést důchodové spoření v soukromých penzijních fondech. Lidé by do nich odváděli část příspěvků, které nyní platí státu na průběžné financování penzí. Podle kritiků to může ohrozit státní výplatu důchodů. První část důchodové reformy se nyní vrací sněmovně, kde má vládní koalice možnost veto Senátu přehlasovat.

"Bude to model nestabilní a nevýhodný pro občany středně a méně příjmové. My to považujeme za špatný produkt ve špatnou dobu," uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Podle něj bude ČSSD usilovat i soudní cestou o zásadní změnu reformy, neboť cesta důchodového zabezpečení je v mezigenerační solidaritě.

Spoření ve fondech by mělo tvořit druhý pilíř důchodového systému, který má fungovat má od roku 2013. Lidé mladší 35 let se budou moci rozhodnout, zda z pojistného odváděného státu vyvedou tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidají ještě dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné, což je podle kritiků v rozporu s ústavním pořádkem.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) očekává, že se do druhého pilíře zapojí až polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva, tedy asi 2,5 milionu lidí. Podle průzkumu agentury STEM/MARK to chce udělat přibližně 27 procent Čechů ve věku od 15 do 59 let.

Výpadek peněz v průběžném penzijním systému, který opozice odhaduje až na 30 miliard korun ročně, chce vláda zacelit zvýšením spodní sazby daně z přidané hodnoty, což Senát odmítl už minulý týden. Na konci srpna na důchodovém účtu chybělo 27,2 miliardy korun, za rok to bylo o 6,3 miliardy korun více.

Penzijní společnosti mají spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém, které se budou. Budou povinny nejméně 90 procent výnosů z investování aktiv použít k navýšení vyplácených důchodů. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli, zdůrazňoval Kalousek. Podle opozice ale zákon neskýtá dostatečné garance, že lidé o úspory nepřijdou.

Lidé si budou moci fondy měnit podle toho, zda jim bude vyhovovat buď větší míra rizika s vidinou větší míry zisku, nebo menší riziko s větší jistotou. Budou moci také měnit penzijní společnosti. Po dosažení důchodového věku budou moci vybrat, jak dlouho jim společnosti budou důchody z druhého pilíře vyplácet. Mohou se rozhodnout pro vyplácení renty po dobu 20 let, nebo mu bude vyplácena podle průměrné délky dožití vypočítaná částka až do jeho smrti z vypočítaná částka podle toho, kolik si tam naspořil. Nevyčerpané peníze by se staly předmětem dědictví. 

Například pětačtyřicátník, který vydělává 15.000 korun, by tak měl podle výpočtu ministerstva práce mít důchod 10.184 korun. Pokud by převedl část odvodů do dluhopisového fondu, měl by dostat 10.257 korun. V dynamickém fondu by to bylo 10.605 korun. Pokud by vydělával 35.000, bez spoření ve fondech by mu od státu připadlo 13.694 korun. Kdyby si ukládal v dluhopisovém programu, měl by mít zhruba o 800 korun víc. V dynamickém spoření by to pak mělo být 15.277 korun.

Zákon o důchodovém spoření je prvním ze tří zákonů vládní důchodové reformy, k nimž patří ještě zákon o doplňkovém penzijním spoření, tedy o třetím pilíři důchodového systému, a soubor dvou tuctů navazujících novel souvisejících zákonů.