Senátoři premiérovi: Postup na Šumavě má řešit vláda

Dvacet senátorů ODS, KDU-ČSL a ČSSD, mezi nimi i dva ministři a dva místopředsedové horní komory, požádalo premiéra Mirka Topolánka, aby otázku dalšího postupu na Šumavě řešil celý kabinet. Vadí jim postup ministerstva životního prostředí.

Senátoři se dnes kvůli tomu na premiéra obrátili dopisem. Napsali v něm, že ministerstvo životního prostředí uplatňuje na Šumavě k ochraně přírody "přinejlepším sporný postup". Podle nich prý nebere ohled na regionální rozvoj, turistiky, názory obcí a zájmy obyvatel regionu. Topolánka proto žádají, aby se věcí zabývala celá vláda a nenechávala ji jen na Bursíkově ministerstvu.

"To provádí bezprecedentní experiment, který bude (nebo také nebude) ospravedlněn nejdříve až v příštím století," napsali. Na Šumavě se podle nich dějí nevratné škody.Podle nich úřad v čele s šéfem zelených Martinem Bursíkem nedostatečně bojuje s kůrovcem, čímž Šumavu ohrožuje. Ministerstvo a ochránci přírody s tím nesouhlasí.

Ministerstvo životního prostředí však uvedlo, že není důvod, aby problematiku Šumavy řešila vláda, jak to požaduje například i jihočeský hejtman Jan Zahradník. "Nejde o hospodářské lesy a dosavadní činnost v parku není v rozporu s jeho posláním," sdělila Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva. Se signatáři výzvy nesouhlasí ani exministr životního prostředí a šéf Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek.

Sezonní válka

"Velmi mne mrzí, že se několik senátorů nechalo vtáhnout do dnes už pravidelné sezonní války proti Šumavě. Přírodě nelze pomoci politickým nátlakem, ale ponecháním prostoru pro její přirozený vývoj alespoň v prvních zónách národních parků," uvedl v tiskové zprávě. Nejde podle něj o žádný nevyzkoušený experiment, podobě je spravován sousední Bavorský les.

"Proč by právě Šumava měla být místem, kde budeme zkoušet, zda to jde dělat úplně jinak než v ostatních národních parcích Evropy," komentoval dopis ve společné tiskové zprávě ochránců přírody a Hnutí Duha člen tohoto hnutí Jaromír Bláha. Skoro milion stromů padlých po orkánu Kyrill bylo podle něj poučením, kam vytváření dalších holin na Šumavě vede. Rozšíření kůrovce a samovolná obnova lesa pod ochranou suchých stromů na Šumavě podle něj způsobí menší škody než rozšiřování holin dalšími a dalšími polomy.

Nejde jen o Šumavu

"Už zdaleka nejde jenom o Šumavu. Dneska ta chyba na Šumavě může způsobit ohrožení lesů přinejmenším v jižní části republiky," řekl místopředseda Senátu Petr Pithart. Dodal, že si nedovede představit, že by premiér tu výzvu pominul.

Senátor ODS a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa si však stejně jako další signatáři dopisu myslí něco jiného. "Dvě stě let se zasahovalo proti kůrovci a najednou se přestane, to je prostě lumpárna," řekl. Kromě něj svůj podpis připojili například vicepremiér a předseda lidovců Jiří Čunek, ministr kultury Václav Jehlička, místopředseda Senátu Jiří Šneberger a šumavská senátorka Jiřina Rippelová. Jirsa odmítl argumenty, podle nichž jde zastáncům boje s kůrovcem o vytěžení šumavských lesů. "Nikdo nechce dřevo z Šumavy odvážet," řekl.

Spor o to, zda těžit stromy napadené lýkožroutem smrkovým i v nejpřísněji střežené I. zóně národního parku, nebo zda les ponechat přirozenému vývoji, dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost i politiky.

Národní park Šumava má rozlohu přes 69 tisíc hektarů a je největším národním parkem v republice. Zahrnuje nejcennější partie Šumavy. Rozkládá se podél státní hranice s Německem a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u přehradní nádrže Lipno.

Ilustrační foto: ČTK, Robert Zlatohlávek