Služební zákon prošel i s náměstky. Zemanovi navzdory

Sněmovna schválila celkovou novelu služebního zákona. Poslanci v předloze ponechali politické náměstky, kvůli kterým hrozí vetem a případně i ústavní stížností prezident Miloš Zeman. Pro předlohu, na jejímž znění se dohodla koalice s opozičními TOP 09 a ODS, hlasovalo 127 ze 172 přítomných poslanců. Tento výsledek by měl být podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) signálem i pro hlavu státu, aby novelu nevetoval. Chce ho o tom přesvědčit.

Normu nepodpořili zejména poslanci KSČM a hnutí Úsvit. Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků ve správních úřadech a měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy. Nyní zamíří do Senátu. Není v něm podle dohod vládních ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL s pravicovou opozicí generální ředitelství státní služby. Většinu jeho pravomocí převezme podle předlohy ministerstvo vnitra, na němž bude zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Podle požadavku pravice se taky státní správa proti původnímu znění novely více otevře lidem z jiných sfér.

Sobotka předpokládá, že novelu schválí i Senát, kde má koalice většinu. "Budeme se snažit přesvědčit i pana prezidenta, aby ji nevetoval. Ve Sněmovně je dost hlasů pro přehlasování veta, které by bylo jen zdržováním," řekl premiér. Podotkl, že pro novelu hlasovalo víc poslanců, než je ústavní většina. To by prý měl být signál i pro prezidenta. Také šéf ANO Andrej Babiš doufá, že se podaří hlavu státu přesvědčit. Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka je výsledný zákon kompromis, úplně nadšen z něj není a časem se prý ukáže, že některé věci bude nejspíš potřeba změnit.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že byla dodržena důležitá a prospěšná politická dohoda, která přinese do státní správy stabilitu. Rovněž podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury norma vytváří dobré předpoklady pro kvalitní státní službu. Podotkl ale taky, že nynější vláda už propustila přes tisíc úředníků, na něž by se zákon vztahoval. Kalousek mluvil o genocidě.

Předlohu naopak kritizovali komunisté a zástupci Úsvitu. Podle Jana Klána (KSČM) jde o hybrid, jenž povede k větší politizaci státní správy. Taky šéf Úsvitu Tomio Okamura mluvil o dohodě "správných hochů", možnosti politického obsazování míst a o "politických podržtaškách".

Poslanci neschválili pozměňovací návrh opozičního hnutí Úsvit na zrušení ustanovení o politických náměstcích ani požadavek KSČM na zúžení jejich počtu z nejvýše dvou na každém ministerstvu na jednoho. Zeman tvrdí, že jde jen o vytvoření třech desítek dobře placených pracovních míst, na nichž by nebyla vyžadována žádná pracovní zátěž.
Lidovec Jan Bartošek ale upozornil na to, že pokud by paragraf ze zákona vypadl, každý ministr by si mohl přivést náměstků neomezený počet. "Jde o pojistku proti takovéto politické zlovůli," zdůraznil.

Sněmovna nepřijala řadu dalších pozměňovacích návrhů. ODS například chtěla některá vedoucí místa otevřít pro lidi ze soukromé a akademické sféry ještě víc, než jak se pravice dohodla s koalicí, a snížit odbytné pro úředníky asi na polovinu proti schválené normě. TOP 09 neuspěla s návrhem na zavedení takzvané rotace kádrů, který označila za protikorupční opatření. Do normy se nedostal taky požadavek této strany, aby neuznávala vysokoškolské vzdělání i absolventům dvou fakult někdejší Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti.

Poslanci hlasovali celkem o pěti desítkách pozměňovacích návrhů, podpořili jen několik úprav. Například na návrh Jana Chvojky (ČSSD) zrušili možnost snížit úředníkům osobní ohodnocení v případě, že jim vzrostou tarify, ale na platy nebude dost peněz. Žádala to i TOP 09. Na třetinu by se měla na návrh Jany Hnykové (Úsvit) zkrátit doba, na níž může být úředník přeložen bez svého souhlasu.

Proti předchozímu návrhu novely se posune "překlopení" současného stavu státní správy do státní služby. První systemizace má být účinná od července příštího roku, původně se plánoval leden. Důvodem je podle autorů nutnost vydání značného množství předpisů, jejichž příprava by se nemusela stihnout do konce roku.

Nová norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Vlády ji několikrát odkládaly s poukazem na značnou finanční náročnost.