Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) odmítla spojovat otázky zrušení karenční doby a zavedení elektronické neschopenky, jak to udělal premiér Andrej Babiš (ANO). Maláčová řekla, že pokud by nebylo obnoveno proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci od pololetí příštího roku, šlo by o zásadní porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády hnutím ANO. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek k tomu řekl, že koaliční smlouva je pro poslance hnutí svatá a že ji dodrží. Připomněl však, že vláda se zavázala projednat, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.
Zrušení karenční doby prosazuje ve vládě ČSSD. "Byl to pro ČSSD jeden ze zásadních důvodů, proč vstoupila do vlády," řekla Maláčová v České televizi. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Jak Faltýnek připomněl, následuje věta: "A projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům."
Babiš ve středu po zasedání vlády, během kterého stručně jednala i koalice, řekl, že ke zrušení karenční doby je nutné, aby fungovala e-neschopenka alespoň v první fázi. Elektronicky by se podle něj měl zaměstnavatel od lékaře dozvědět, že jeho zaměstnanci vystavil neschopenku. Maláčová to však považuje za nesouvisející věci. "Žádné dodatečné podmínky akceptovat nebudeme," uvedla.
Zpoždění zavedení e-neschopenek podle ní způsobila její předchůdkyně v čele ministerstva práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO). "Když byla ministryní, projekt se nijak neposunul, nepracovalo se na něm a do sněmovny předložila odložení o dva roky," řekla Maláčová.
Faltýnek v pořadu České televizi uvedl, že pro něj není důležité, jestli se schválení elektronické neschopenky bude míjet v řádu týdnů nebo měsíců se zrušením karenční doby. "My jsme podepsali koaliční smlouvu a tu dodržíme," řekl.
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala dodal, že by na změnu neměly doplácet firmy. "My říkáme, jestli to jako vláda a koalice chcete, OK, udělejte to, ale sežeňte ty peníze ze státu a my to pak podpoříme," řekl Fiala. Pokud se tak nestane, je SPD podle něj připravena podat pozměňovací návrh, aby náklady za rušení karenční doby platil stát.
Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle Němcové byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021. Podle Maláčové je reálné odklad o rok zkrátit tak, aby e-neschopenka fungovala od roku 2020.
"U karenční doby trvá ČSSD na zrušení k 1. červenci 2019, protože s neschopenkami nesouvisí," řekla Maláčová. Jiné rozhodnutí ANO by považovala za porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ANO a ČSSD. "Předpokládám, že poslanci (ANO), když zvedali ruku pro důvěru vlády, si programové prohlášení a koaliční smlouvu přečetli," uvedla. Nechtěla spekulovat o možném konci koaliční spolupráce. "Doufám, že několik týdnů po tom, co vláda dostala důvěru, tuto cestu nechceme započít," dodala.
