Sněmovna nemá v letošním více než miliardovém rozpočtu peníze na odchodné. Bude na ně mít nárok část poslanců v případě, že se dolní komora rozpustí a uskuteční se předčasné volby. Náklady na odchodné zatím nejsou známy. "Sněmovna by ale o peníze žádala ministerstvo financí," řekl kancléř dolní komory Petr Kynštetr.
Sumu na odchodné podle něho nyní nelze ani odhadnout. "Až ke kterému dni se sněmovna rozpustí, udělá se propočet. Propočet bude u každého poslance podle délky mandátu," uvedl Kynštetr.
Sněmovna na druhou stranu v případě rozpuštění ušetří na platech. Rozpuštění znamená, že poslanci skončí a platy a náhrady jim už nebudou vypláceny. Nárok na ně vznikne až novým poslancům po volbách, které se musejí uskutečnit do 60 dnů od rozpuštění dolní komory.
"Všechno porovnáme. Rozdíl bude částka, o kterou budeme žádat," poznamenal Kynštetr. Žádost bude směřovat na ministerstvo financí.
Odchodné zákon charakterizuje jako peněžité plnění v souvislosti s ukončením výkonu funkce představitele, pokud mu do tří měsíců nevznikne nárok na plat z téže nebo jiné funkce. Odchodné činí jeden měsíční plat plus další za každý ukončený rok výkonu funkce. Poslanci, kterým vznikl mandát na začátku volebního období a nebudou pokračovat po volbách nebo nezískají jinou funkci, by tedy měli nárok na čtyři platy. Základní plat zákonodárce je 55 900 korun. Vyšší platy mají například místopředsedové sněmovny, šéfové výborů a klubů a jejich zástupci. Nejvyšší plat má předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová, a to 150 100 korun.
Odchodné se vyplácí po třech měsících po skončení funkce. Lze ale žádat o zálohu.
