"Létající" poslanci
Sněmovní kancléř porušil zákon, tvrdí právní analýza VV
21.09.2010 18:30 Původní zpráva
Aparát Poslanecké sněmovny řídí člověk, který porušuje zákon. Vyplývá to alespoň z právní expertízy, kterou má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici. Šéf úředníků se provinil tím, že nechtěl médiím prozradit, kteří politici si v minulém volebním období nechali vedle náhrad na cestování proplácet i letenky z Ostravy. Kancléř Petr Kynštetr však zřejmě zůstane dál ve funkci.
Kynštetr pochybil, když stanovil dobu, po kterou se mohou zpracovávat a tedy i zveřejňovat osobní údaje poslanců, pouze na jedno volební období. Zákon dále porušil tím, že nechal tyto záznamy anonymizovat, tedy vymazat údaje vedoucí k identifikaci poslanců (například jméno a příjmení, rodné číslo a další). To je závěr právní analýzy, kterou si nechala vypracovat místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV).
Místopředsedkyni se nezdálo vysvětlení, se kterým sněmovní kancléř vyrukoval na novináře, když po něm požadovali jména poslanců, kteří si v minulém volebním období nechávali proplácet letenky na trase Praha - Ostrava. Zdůvodnil to zákonem o ochraně osobních údajů a tvrdil, že jejich jména musel na pokyn Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) smazat. Záhy však vyšlo najevo, že příkaz úřadu se týkal pouze jmen návštěvníků sněmovny.
Poslanci si proto zavolali kancléře na kobereček. Žádné důsledky však z kancléřova jednání nevyvodili. Kynštetr se totiž oháněl posudkem sněmovních právníků, kteří postup svého šéfa obhajovali. Odvolávali se na interní směrnici, která zveřejnění údajů po ukončení daného volebního období nepřipouští. Směrnici před třemi lety vydal sám Kynštetr.
Neplatná směrnice
Klasnová si nechala vypracovat vlastní právní expertízu. Podle jejího dokumentu je stanovení lhůty na jedno volební období protiprávní. Likvidaci identifikačních údajů dokonce experti, které oslovila, považují za porušení zákonů o účetnictví a archivnictví a za „svévolné porušení ústavního práva veřejnosti na přístup k informacím o činnosti veřejné správy". Směrnice je podle nich v rozporu s právním řádem, a proto neplatná.
Kynštetr závěry posudku odmítá. „Lhůta stanovená v rozsahu jednoho volebního období není (...) v rozporu s právními předpisy," napsal on-line deníku TÝDEN.CZ šéf tiskového odboru sněmovny Roman Žamboch.
Navíc údaje, které podle Kynštetrova původního tvrzení měly být v rámci anonymizace zničeny, existují. „Nejednalo se v žádném případě o likvidaci osobních údajů ve smyslu zákona, tedy o fyzické zničení nosičů, ale pouze o anonymizaci v souladu se zákonem," dodal Žamboch.
Nechránění poslanci
Přesto Kynštetr informace o „létajících" poslancích z minulého období nezveřejní. Vzkázal, že údaje byly „na základě zákona o ochraně osobních údajů již anonymizovány". Podle expertízy VV se však zákon na poslance v tomto případě nevztahuje.
Z ochrany totiž výslovně vyjímá osobní údaje „o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení".
Klasnová se chystá se závěrem analýzy seznámit své kolegy. S předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou a samotným kancléřem o jejích závěrech již mluvila. „Považuji za nutné tu směrnici změnit, aby se sněmovna více otevřela. Paní předsedkyni i panu kancléři to připadá jako dobrý nápad," řekla Klasnová.
Na personálních důsledcích pro kancléře však netrvá. „Nechci pana kancléře nijak omlouvat, ale on je pod politickým tlakem dvou set šéfů. Poslanci si to zveřejňování nepřejí a snaží se argumentovat zákonem na ochranu osobních údajů," zastala se šéfa kanceláře Klasnová. Trváním na jejich zveřejňování se podle ní podobným tlakům předejde.
Pro je i místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek i šéf poslaneckého klubu Petr Gazdík: „Všechno, co je placeno z peněz daňových poplatníků, by mělo být zveřejňováno. Měl by se ale změnit celý systém poslaneckých náhrad a výhod," míní.
Nesmrtelný kancléř |
Petr Kynštetr řídí Kancelář Poslanecké sněmovny už dvacet let. „Přežil" pět předsedů dolní komory parlamentu i aféru s rekonstrukcemi historických budov na Malé Straně, které sněmovně patří. Na zakázku v hodnotě 1,5 miliardy korun nebyla vypsána veřejná soutěž. Jména „létajících" poslanců odmítl zveřejnit už před šesti lety, tehdy z „bezpečnostních důvodů". Dostal se kvůli tomu do křížku s tehdejším předsedou Lubomírem Zaorálkem. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.