Ví se toho o něm málo. Přesto se jeho jméno v poslední době objevovalo v médiích často. "Kynštetr lhal", "Kancléři hrozí odvolání", hlásaly novinové titulky. Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Petr Kynštetr nezveřejnil jména zákonodárců, kteří v minulém volebním období létali do práce na lince Praha - Ostrava.
Kancléř tvrdí, že by mu za odtajnění mohlo hrozit trestní stíhání a sněmovně až pětimilionová pokuta. "Já jsem ten poslední, kdo chce informace o poslancích před veřejností tajit," hájí se v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ muž, který řídí chod dolní komory parlamentu už dvacet let.
Proč jste před třemi roky přišel s tou dnes tolik kritizovanou směrnicí, která stanoví, že se osobní údaje poslanců mohou zveřejňovat jen do konce daného volební období a pak už ne?
Museli jsme vyhovět zákonu o ochraně osobních údajů. Byli jsme na to upozorněni Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a, přiznávám, bylo to v souvislosti s kontrolou návštěvníků Poslanecké sněmovny. Ovšem na základě obecně platných principů jsme museli směrnici rozšířit na obdobné případy, tedy i na případ takzvaných létajících poslanců.
Právní analýza, kterou si nechala vypracovat místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová, ale říká, že na poslance se zákon o ochraně osobních údajů v tomto případě nevztahuje.
K té analýze se nemůžeme vyjadřovat, protože jsme ji neobdrželi. Celou záležitost jsme konzultovali s ÚOOÚ a ten nám dal za pravdu, že se ten zákon nemůže vztahovat jen na návštěvníky, ale musí se aplikovat na celý systém. Náš postup jsme si navíc nechali potvrdit i dalšími advokátními kancelářemi a ty také potvrdily správnost našeho postupu.
Evidentně tady dochází ke střetu mezi dvěma zákony - na ochranu osobních údajů a o přístupu k veřejným informacím. Proč jste se rozhodli uposlechnout ten první z nich?
Za porušení zákona na ochranu osobních údajů hrozí jednak sankce až pět milionů korun pokuty a také trestní sankce, která by se týkala přímo mě. Nemohu dopustit, abych byl trestně stíhán, a navíc jsem tady od toho, abych bránil vydávání státních prostředků na pokuty tím, že bychom porušili zákon.
Poslanci, na které se média ptala, se tímto zákonem a případnými sankcemi oháněli?
Každého z poslanců, kterých se ten dotaz týkal a na které se už vztahovala ochrana osobních údajů, jsme se písemně dotázali a všichni kromě jednoho zveřejnění zamítli. Z toho vyplývá, že oni by nejspíše do soudního sporu šli.
A to je pouze vaše domněnka, nebo tím skutečně vyhrožovali?
Mám indicie, že si to přesně ověřovali, jestli by to mohli zažalovat a že by to zřejmě udělali.
Místopředsedkyně Klasnová chce docílit změny směrnice. Už jste se na tom dohodli?
Budeme o tom diskutovat. Ten problém vezmu na příslušnou komisi a budeme se snažit dospět k nějakému kompromisu, to znamená, aby se doba pro zveřejnění údajů o něco prodloužila, tedy aby se alespoň částečně překrývalo staré a nové volební období. Jak ta lhůta bude dlouhá, musí určit právníci. Ale nepůjde to uplatnit zpětně.
Už před šesti lety chtěl zveřejnění jmen létajících poslanců prosadit tehdejší předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Už tehdy jste se proti tomu postavil. Proč?
O tom vůbec nevím, to jsou útržky z médií. Já si nevzpomínám, že by mně pan Zaorálek někdy říkal o zveřejnění nebo nezveřejnění nějakých jmen. Vždy jsme zveřejnili všechno, co jsme zveřejnit mohli.
Co vám na celou kauzu řekla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová?
Její postoj nemohu komentovat, to je spíš otázka na ni. Stanoviska našeho legislativního odboru i ÚOOÚ jsme poskytli členům organizačnímu výboru a kromě paní místopředsedkyně Klasnové tam nikdo neměl připomínku.
Mluvilo se v této souvislosti o vašem odvolání?
Neslyšel jsem od žádného z poslanců, že by mi něco vytýkali. O mém odvolání se vůbec nejednalo.
Jak to vůbec probíhá, když po vás někdo chce informace o konkrétních poslancích? Konzultujete to s nimi?
Pokud to je v souladu se zákonem, tak vám ty informace poskytneme a nemusíme to s nikým konzultovat.
Vedení sněmovny chce, aby byl úřad otevřenější. Jaké změny tedy můžeme v tomto směru očekávat?
Dost dobře tomu výrazu, aby byla sněmovna otevřenější, nerozumím. Sněmovna už teď je maximálně otevřená. Novináři i veřejnost mají přístup na jednání, záznamy z nich jsou do dvaceti minut na internetu, dostupné po celém světě stejně jako projednávané tisky. Nabízíme možnost audio a audiovizuálního živého přenosu a podobně.
Funkce "kancléř" zní docela honosně. Co přesně vaše práce obnáší?
To oslovení nemám rád. Jsem jednoduše vedoucí státního úřadu - Kanceláře Poslanecké sněmovny. Řídím útvar zhruba 350 lidí a zodpovídám za to, aby všechno bylo v pořádku a všichni plnili úkoly tak, jak mají. To znamená, že máme na starosti správný sled legislativního postupu se vším, co s tím souvisí: zabezpečujeme veškeré organizační, technické a odborné zázemí pro poslance, součinnost s vládou, s ministerstvy, s krajskými úřady, s prezidentskou kanceláří, provoz budov, které jsou sídlem Poslanecké sněmovny, atd.
Jak se za těch dvacet let, co řídíte chod úřadu, změnila třeba sněmovní kultura, chování poslanců?
Tady už se dostáváme na hranu, která mi nepřísluší hodnotit. Možná jednou, pokud budu psát paměti.
Ve sněmovně i v jejím vedení je historicky nejvíce žen. Jak s ženským vedením sněmovny vycházíte?
To je brzy hodnotit. Ale je to docela příjemné a zatím s nimi nemám žádné konflikty. Ani s paní Klasnovou. Normálně spolu komunikujeme a případné sporné věci navzájem konzultujeme.
