Česká republika může v případě potřeby přijmout stovky uprchlíků z Ukrajiny. Praha ale v současnosti neeviduje zvýšení počtu žadatelů z této země o azyl. Na dotaz novinářů to při dnešní návštěvě Poděbrad řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česká vláda podle něj vítá poslední informace o uzavření dohody mezi ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními předáky.
Pokud by se situace na Ukrajině nezklidnila, či dále vyhrocovala, je Sobotka připraven svolat Bezpečnostní radu státu. V současnosti ale nevidí zásadní důvody pro její svolání. ČR by případně mohla pomoci i s léčbou lidí, kteří byli při protestech zraněni. Přijmout by mohla i několik stovek uprchlíků.
"Zatím ty informace, které mám od ministerstva vnitra a ministerstva zahraničí, nenasvědčují tomu, že bychom teď měli aktuální problém ať už z hlediska žadatelů o azyl, nebo z hlediska divoké migrace. Tady spoléháme na informace ze zemí, které přímo sousedí s Ukrajinou, ani tyto země zatím neavizovaly příliv uprchlíků," uvedl Sobotka.
Podle posledních informací z Ukrajiny už Janukovyč i opoziční předáci podepsali dohodu, která má zajistit vytvoření nové vlády a vypsání předčasných prezidentských voleb.
Dohoda je podle českého předsedy vlády šancí na zklidnění situace. Ocenil také vliv zástupců Evropské unie, kteří se na zprostředkování dohody podíleli. "Dokážu si představit, že radikálové na obou stranách s plánem spokojení nejsou, ale podle mě plán dává šanci, aby se rozhodlo ve volbách a aby se nerozhodovalo na ulicích," konstatoval Sobotka.
Podle Sobotky je dobře, že EU také pohrozila v minulých dnech Ukrajině sankcemi. "Bude záležet na vývoji na Ukrajině, zda budou uvedeny v účinnost," dodal premiér.
V sobotu do Kyjeva odletí delegace Evropského parlamentu, která se má zasadit o mírové řešení konfliktu. Jejím členem bude i europoslanec a místopředseda evropských socialistů Libor Rouček (ČSSD). Delegace bude jednat s Janukovyčem, předsedou parlamentu Volodymyrem Rybakem a dalšími čelními představiteli vládnoucí Strany regionů, jakožto i s trojicí opozičních lídrů.
Situací na Ukrajině se dnes zabývali ministři obrany zemí EU, kteří se sešli v Athénách. "Ve svém vystoupení jsem podpořil výzvu Polska ke společnému postoji EU k situaci v této zemi," řekl po jednání ministr Martin Stropnický (ANO).
Vedení hlavního města se rozhodlo pozvat na návštěvu předáka ukrajinské opozice a poskytnout materiální a technickou pomoc občanům Ukrajiny. Zároveň umožní zraněným léčit se v pražských nemocnicích. Na příjem pacientů je v případě nutnosti připravena například Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích.
Pomoc Ukrajincům nabízí i Univerzita Karlova, která umožní zhruba dvěma desítkám ukrajinských studentů možnost dokončit svá studia v Praze prostřednictvím univerzitního Stipendia Václava Havla. Nabídka se týká pouze těch studentů, kteří byli postiženi přímou perzekucí na Ukrajině, uvedl v prohlášení rektor UK Tomáš Zima.
Kvůli eskalaci násilí na Ukrajině v pátek v metropoli demonstrovali Ukrajinci žijící v České republice. Asi 25 z nich se dnes odpoledne sešlo na Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka. Na tichém shromáždění požadovali odstoupení ukrajinského prezidenta Janukovyče. Ukrajinci také uspořádali peněžní sbírku, za dva dny se na účtu sešlo asi 350 tisíc korun.
Podle Institutu Václava Klause krizi na Ukrajině pomohl rozběhnout Západ. Ve skutečnosti si ji ale nepřeje a její důsledky není ochoten nést. Postavit Ukrajinu před volbu východní nebo západní orientace znamená její rozbití, míní exprezident Václav Klaus spolu s ředitelem institutu Jiřím Weiglem.
