Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nechce žalobami proti kvótám na přerozdělování uprchlíků dále stupňovat napětí v unii. Evropa se kvůli migrační krizi nesmí rozpadnout, napsal premiér. Na středečním setkání šéfů vlád zemí osmadvacítky by už podle schváleného mandátu kvóty rozporovat neměl, v debatě by se měl soustředit na další konkrétní kroky k ukončení migrační krize.
"I když se mi použití kvót nelíbí, nesouhlasím s nimi a hlasovali jsme jako stát proti, Evropa se nesmí na řešení migrační krize rozpadnout. Nechci proto žalobami dál stupňovat napětí," uvedl v komentáři Sobotka. Podobný názor má většina členů jeho vlády. "Lano můžete napínat jen do určité míry a pak se přetrhne. Čekají nás další bitvy o realistický přístup k migrační krizi a potřebujeme, aby partneři v Evropě naše argumenty poslouchali," poznamenal také.
Na tiskové konferenci po jednání vlády Sobotka uvedl, že podání žaloby by do budoucna výrazně ztížilo pozici Česka při dalších jednáních o migraci. Potvrdil, že rozhodnutí o kvótách je pro Česko závazné. Označil ho nicméně za produkt naivního přístupu k řešení současné migrační krize, který nevyřeší v podstatě vůbec nic. Nyní podle něj unie potřebuje jasná opatření a termíny, kdy se zavedou.
Takové kroky požadují i lidovci. Jejich místopředseda a ministr zemědělství Marian Jurečka dnes také vyjádřil překvapení nad změnou pozice Polska při úterním hlasování o kvótách. Krok Slovenska, které kvůli kvótám chce dát žalobu, podle něj nepřinese žádnou výraznější změnu.
Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil přesvědčení, že Visegrádská skupina, jejíž součástí je Polsko i Slovensko, v reálu nefunguje. Vypadá, že existuje jen na papíře, uvedl. Chyba České republiky to podle něj ale není. Kritizoval také byrokracii EU, která podle něj nedokáže na uprchlickou krizi reagovat. Rozhodnutí o kvótách označil za další pozvánku pro migranty, aby šli do Evropy. Je podle něj nešťastné, nerozumné a nelogické.
Sobotka se podle mandátu, který dnes vláda schválila, má na bruselském summitu snažit o prosazení konkrétních kroků, jako je lepší ochrana Schengenu nebo rychlé vybudování záchytných táborů na hranicích osmadvacítky. Dalšími je prosazování vytvoření společného unijního systému řízení o azylu, pomoci uprchlíkům v místě prvního vysídlení nebo posílení spolupráce se třetími zeměmi.
Chystaná pozice Česka vychází ze čtyř základních cílů: zachování evropské integrace a Schengenu, udržení a ustavení funkční společné politiky EU k migraci, snížení migračního tlaku na osmadvacítku a deeskalaci napětí a obnovení a posílení důvěry mezi všemi zapojenými stranami.
Sobotka by v Bruselu mohl také vyjádřit zklamání z úterního hlasování, protože podle Prahy se podobně citlivé otázky nemají prosazovat "silou". Měl by se vyslovit také pro to, aby unie vyčlenila na zvládnutí krize dostatek peněz ze svého rozpočtu.
Ministři vnitra států Evropské unie v úterý v Bruselu většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků, kteří dorazili do Evropy, mezi unijní země. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.
