Přestože v době svého vzniku mluvila koalice o podpoře společného prezidentského kandidáta, v tuto chvíli to vypadá zcela jinak. Svou kandidaturu oficiálně ohlásil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík zase v deníku Právo uvedl, že jeho strana stojí za Karlem Schwarzenbergem. Svého vlastního kandidáta navíc chtějí představit i Věci veřejné.
"Náš kandidát na Hrad je jasný a je jím Karel Schwarzenberg. On to zatím nepotvrdil, logicky vyčkává a oznámí svou kandidaturu, až se bude vědět, zda se bude volit přímo," řekl deníku Gazdík. Schwarzenberg nechce o své kandidatuře zatím hovořit, předně bude záležet na jeho zdravotním stavu, zda se do boje o nejvyšší post české politiky pustí.
Záměr TOP 09 naráží na zájmy koaličních partnerů. Člen ODS a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka totiž v pátek oficiálně oznámil svou kandidaturu a na sněmu v Liberci požádal o stranickou podporu. "V záplavě jiných voleb obdržel největší potlesk, nikdo nebyl proti," uvedl účastník sněmu a europoslanec Edvard Kožušník.
Jak před časem potvrdila místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake, ani třetí koaliční strana nechce s nominací kandidátů zůstat pozadu. Přestože konkrétní jméno jejich kandidáta zatím nepadlo, vedení partaje na vlastním favoritovi trvá.
Situace se tak vzdaluje od představ předsedy vlády Petra Nečase, který v dobách, kdy koalice vznikala uvažoval o prosazení společného kandidáta dokonce i v koaliční smlouvě. Nyní to ale vypadá, že volba příští hlavy státu bude stejně problematická jako v předchozích letech.
Bitva o přímou volbu
Nástupce prezidenta Václava Klause bude třeba vybrat do počátku roku 2013, ale zatím není jasné, jakým způsobem bude zvolen. Sněmovna tento týden odstartovala proces schvalování vládního návrhu ústavní novely na zavedení přímé volby prezidenta, aby si hlavu státu mohli vybrat všichni čeští voliči.
Prosazení přímé volby ale bude záviset přinejmenším v dolní komoře parlamentu na uspokojení požadavků opoziční ČSSD, která chce úpravy prezidentských kompetencí. Zastánci přímé volby by pak pro ústavní novelu potřebovali získat ještě souhlas Senátu, který by přímou volbou přišel o část ze svých nemnoha pravomocí. Pokud se politici během příštího roku nedohodnou, Klausova nástupce by znovu vybírali členové obou komor parlamentu.
