Česká republika si přeje, aby Evropská unie i v případě uplatnění konceptu vícerychlostní Evropy přijímala klíčová rozhodnutí za účasti všech svých členských států, řekl český premiér Bohuslav Sobotka v Bratislavě na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec, na které vystoupil v diskusním panelu se svým slovenským kolegou Robertem Ficem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.
"Vnímáme diskusi, která se týká vícerychlostní Evropy, ale současně vidíme určitá rizika. Jako země, která zatím neplatí eurem, bychom si přáli, aby klíčová rozhodnutí, která se budou týkat rozhodnutí Evropy, se stále odehrávala u stolu, kde bude sedět všech 27 členských zemí," uvedl Sobotka.
Český premiér se v debatě vyslovil pro stanovení transparentních pravidel pro připojení každé z členských zemí EU do projektu vícerychlostní Evropy.
Novinářům Sobotka později řekl, že již v současnosti fungují v EU nejméně dvě rychlosti, a to schengenský prostor volného pohybu osob a eurozóny, jejímiž členy nejsou všechny členské země EU.
"Pro nás je velmi důležité, pokud se bude posilovat spolupráce v některých oblastech, tak aby ty skupiny byly vzájemně prostupné. Nechtěl bych, aby se vytvářely instituce eurozóny, které budou mít vliv na fungování celé Evropské unie, aniž by na to měly vliv země, které eurem neplatí," řekl Sobotka, jenž se před vystoupením na konferenci Globsec sešel s Tuskem, s nímž hovořil o přípravě nadcházející schůzky státníků EU.
Český premiér na brífinku také uvedl, že ČR by měla do eurozóny vstoupit, ale takový krok si vyžádá dobrou přípravu. "Udělali jsme hodně v oblasti stabilizace našich veřejných rozpočtů, naše ekonomika roste. V čem vidím ještě problém, je rozdíl mezi mzdami u nás a v zemích, jako je Německo a Rakousko. I v České republice bychom se měli dohodnout, jaké podmínky budeme chtít splnit (...) pro to, abychom mohli stanovit termín pro přijetí eura," uvedl Sobotka.
Podle Sobotky je zjevné, že eurozóna bude do budoucna platformou pro užší spolupráci. "Nechtěli bychom, aby se vytvářely bariéry uvnitř Evropské unie mezi eurozónou a ostatními zeměmi a vznikaly příkopy, které by nám potom ztěžovaly schopnost se třeba posunout do těch jiných rychlostí," řekl na konferenci Sobotka. Dodal, že prioritou EU by mělo být například posílení bezpečnosti, dále ochrana vnějších hranic, boj proti terorismu či podpora investic.
Podle slovenského premiéra Fica, jehož země zavedla euro v roce 2009, se Německo a Francie mohou stát novým integračním motorem pro eurozónu. "My se hlásíme k tomu, že když se startuje nový motor integrace, tak nejenže chceme být součástí diskuse, ale chceme být i v jádru. Tento proces ale nemůže rozdělovat EU," uvedl Fico.
Tusk i premiéři ČR a Slovenska hovořili také o spolupráci mezi EU a USA pod vedením administrativy nového prezidenta Donalda Trumpa.
"Můj dojem po schůzce států G7 je takový, že naše spolupráce včetně transatlantické spolupráce EU-USA bude jednodušší, než jsme očekávali," řekl Tusk a dodal, že je větším optimistou, než původně očekával.
Sobotka by uvítal angažmá Trumpa při řešení konfliktu v Sýrii. "Podle mého názoru pokračování politického dialogu v Sýrii, hledání dohody, která by ukončila válku v Sýrii, je něco, co bychom měli chtít po novém americkém prezidentovi v rámci role, kterou Spojené státy hrají," řekl český premiér.
Podle Fica EU musí být významnějším hráčem ve světovém dění a neměla by se spoléhat na kroky Spojených států a dalších mocností.
Bezpečnost občanů
Český premiér Bohuslav Sobotka a jeho slovenský kolega Robert Fico se v debatě ve slovenské televizi RTVS, necelý týden po sebevražedném atentátu v Manchesteru s 22 oběťmi na životech, shodli na potřebě posilovat bezpečnost občanů jako nejnaléhavějšímu úkolu Evropské unie a Severoatlantické aliance.
"Riziko pronikání teroristů (do EU) je stále vysoké. Mohlo jít až o půl procenta z celkového počtu migrantů. Naštěstí jsou tyto toky zabrzděné," prohlásil Fico, podle kterého dohoda EU s Tureckem zastavila 99 procent uprchlíků putujících balkánskou trasou. "Věci se posunuly dopředu. Velmi správně se začínáme soustřeďovat na obranu vnějších schengenských hranic," řekl.
Sobotka problém spíše vidí v radikalizaci potomků někdejších přistěhovalců z Blízkého východu či Afriky do Evropy, přece i atentát v Manchesteru spáchal syn někdejšího uprchlíka před libyjských režimem. Za klíčové v boji proti terorismu považuje výměnu informaci mezi jednotlivými státy, dotažení těchto záležitostí do konce v rámci EU. "Musíme přesně vědět, kdo k nám přiletěl přes schengenské hranice," zdůraznil a připomněl, že české úřady vyvrátily zprávy, že atentátník z Manchesteru letěl přes Prahu.
Oba premiéři se shodli, že problémy zemí, odkud pocházejí vlny uprchlíků, nemají vojenské řešení ani není myslitelná intervence Západu v Sýrii. "Co je pro svět lepší? Mít v Sýrii (Bašára) Asada, který věci jakžtakž řídí, anebo tam mít stejný chaos jako v Libyi a Iráku?" poznamenal Fico a ocenil, že nový americký prezident Donald Trump ohlásil konec vývozu demokracie. "Nehrňme se do války, neřinčeme zbraněmi. Někdy je stokrát lepší režim, který se nám nelíbí, než chaos. V Libyi je místo (Muammara) Kaddáfího jen terorismus," prohlásil.
Oba premiéři se shodli i na potřebě poskytnout lidem i pocit ekonomické bezpečnosti a pokračovat v rámci EU ve sbližování životní úrovně. Zatímco Sobotka v debatě hovořil o přibližování českých mezd k úrovni Německa a Rakouska, Fico ohlásil záměr do roku 2020 dosáhnout 85 procent průměrné životní úrovně v EU a "co nejdříve" zvýšit minimální mzdu z nynějších 435 eur (11 710 Kč) na 500 eur (asi 13 227 Kč), čímž by se rozdíl ještě více prohloubil.
V Česku ministerstvo práce navrhuje zvýšit minimální mzdu od příštího roku o 1200 korun na 12 200 korun; podle resortu práce má minimální mzdu 22 z 28 zemí EU a Česko má pátou nejnižší.
Rozdílně vyzněl i pohled na debatu o budoucnosti EU. Sobotka by byl rád, aby se eurozóna příliš nevzdálila ostatním zemím EU a aby se klíčová rozhodnutí přijímala v rámci sedmadvacítky, připustil však, že debata o přijetí eura je v Česku nepopulární a fakticky usnula, jakkoli lví díl českého exportu směřuje do eurozóny a jakkoli by si nepřál vytlačení na periferii unie.
Slovensko má jasno: "Začíná vznikat nový francouzsko-německý motor unie. Slovensko chce být při této spolupráci. Chceme být součástí jádra okolo eura. To je naše pozice. Prioritou je hlavně nevypadnout z jádra," zdůraznil Fico. Přislíbil však v eurozóně bojovat i za státy, které euro nemají.