Naléhavost uzavření migrační trasy západním Balkánem roste, řekl poslancům při interpelacích premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Prvořadým úkolem je ale podle premiéra stále ochrana vnější schengenské hranice Evropské unie. O migrační krizi budou evropští lídři opět jednat na pondělním summitu EU a Turecka v Bruselu.
"Na tom jednání, které nás čeká, po schůzce s tureckým premiérem, chce Česká republika mluvit nejenom o tom, jak funguje dohoda s Tureckem, ale chceme také mluvit o potřebě uzavřít balkánskou cestu migrace tak, abychom vyslali jasný signál, abychom ho vyslali jednak těm, kdo obchodují s lidmi, kdo vytvářejí nereálné naděje, co všechno uprchlíky v Evropě čeká, a jednak samozřejmě k uprchlíkům samotným, že není možné se během několika dnů dostat z Turecka až do Mnichova nebo až do Berlína. Prostě balkánskou trasu je nutno uzavřít," řekl Sobotka.
Premiér zároveň zdůraznil potřebu pomoci Řecku. Pokud se uzavřou hranice Makedonie, Srbska, Chorvatska, Slovinska a Rakouska, uprchlíci tam budou zůstávat, poznamenal Sobotka. "Největší pomoc Řecku bude tlak na Turecko, aby Turecko konečně začalo přijímat vracené uprchlíky z Řecka," dodal.
Takzvaný plán B, o němž Sobotka mluvil již dříve, tedy uzavření severní řecké hranice, podle premiéra fakticky spustilo Rakousko, když ohlásilo, že chce migrační vlnu regulovat.
Sobotka zároveň zdůraznil, že žádná země by neměla být vylučována ze schengenského prostoru, ač Řecko jeho podmínky neplní. "My bychom Řecku v tomhle měli pomoci, ale nezmenšovat Schengen, nerozbíjet Schengen, ale posílit ochranu vnější hranice," dodal.
