Opozice se ve středu přela ve Sněmovně s koalicí kvůli služebnímu zákonu. Z poznámek Evropské komise k vládní normě vyplývá, že komise přijetím zákona nepodmiňuje čerpání evropských dotací, jak tvrdí někteří vládní představitelé. Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) ale uvedla, že komise trvá na účinnosti zákona od ledna.
Šéf poslanců TOP 09 a Starostů vinil ze lži ty vládní činitele, kteří se zákonem spojují čerpání evropských fondů. "Činíme tak s plnou vahou odpovědnosti, aby byla odblokována bariéra v čerpání evropských fondů pro léta 2014 až 2020," řekla ale Jourová. "Je naprosto zjevné, že tento kategorický požadavek ze strany Evropské komise tady je," dodal Dienstbier.
TOP 09 a ODS však chce blokovat třetí čtení služebního zákona, dokud koalice nepřistoupí na jejich požadavky, i kdyby to mělo trvat měsíce. Opoziční strany požadují mimo jiné zrušení generálního ředitelství státní služby a otevřenost státní služby pro úředníky samosprávy. Novinářům to řekli předsedové obou poslaneckých klubů Miroslav Kalousek (TOP 09) a Zbyněk Stanjura (ODS). Koalice je ochotna jednat.
"Rozhodli jsme se, že neumožníme třetí čtení jindy, než je definováno v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a tedy ve středu a v pátek od devíti do dvou hodin," řekl Stanjura. "Pokud se rozhodnou jít do konfrontace, je to jejich plná odpovědnost, zákon nebude přijat," doplnil. Kalousek v nadsázce poznamenal, že kluby jsou ochotny hlasování oddalovat až do konce volebního období. Jakou taktiku pro jednotlivé dny zvolí, nechtěl říci.
Postup opozice tvrdě kritizoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Kalousek se chová jako žhář, který nejprve zavinil požár a teď blokuje příjezd hasičů. Opozice svým postupem zdržuje čerpání evropských fondů a tím si zahrává s ekonomickými zájmy naší země," napsal. Vláda je podle něj vždy připravena jednat, ale nenechá se vydírat. Premiér trvá na platnosti zákona od prvního ledna příštího roku.
Místopředseda lidovců a sněmovny Jan Bartošek považuje postup pravicové opozice za vydírání. "Chování TOP 09 a ODS poškozuje zájmy České republiky, protože nepřijetí této normy znemožní čerpání evropských peněz," řekl novinářům. Také podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) ponese opozice případně odpovědnost za nečerpání fondů.
Evropská komise se zasazuje o to, aby systém odměňování činil veřejnou správu atraktivní pro mladé lidi, a pozastavuje se nad určitou uzavřeností státní správy pro nové zaměstnance. Podotýká také, že výběr všech manažerů na úřadech má být v pravomoci generálního ředitele státní služby, který bude jmenován politicky vládou. Státní tajemníci pak mají jmenovat ostatní vedoucí úředníky. "Takže otázka politického vlivu ve veřejné správě není řešena prostřednictvím zákona, nýbrž kaskádovým efektem," četl z dokumentu Kalousek.
TOP 09 a ODS zveřejnily čtyři požadavky, které na zákon o státní službě mají. Chtějí zrušení institutu generálního ředitelství státní služby. Podle nich by nejvyšším úředníkem na každém úřadu měl být státní tajemník, který bude jmenován a odvoláván vládou. Požadují rovněž otevřenost státní služby na všech úrovních pro úředníky samosprávy i zástupce akademické a soukromé sféry, dále zachování pouze jednoho typu náměstků, na které by se zákon nevztahoval. Koalice plánuje zavést náměstky politické a odborné. Na odborné by se zákon vztahoval. Posledním opozičním požadavkem je ochrana pro úředníky, kteří pracují ve státní správě déle než čtyři roky.
Služební zákon platí v Česku od roku 2002. Jeho podstatné části ale dosud nenabyly účinnosti. Nynější vládní předloha je celkovou novelou původní normy.
