Sraz sudetských Němců ukáže, jak se staví k Zemanovi

O víkendu se v bavorském Augsburgu koná 64. sudetoněmecký sjezd - první po odchodu Václava Klause z funkce českého prezidenta. Bývalá hlava státu byla v posledních letech hlavním terčem kritiky představitelů vysídleneckého sdružení na jeho každoročních srazech. Klausova nástupce Miloše Zemana hodnotili smířlivě, nový český prezident mezitím však zopakoval některé své kritické výroky na adresu německé menšiny v předválečném Československu, za což už ho odsoudil šéf sudetských Němců žijících v Rakousku.

Sudetoněmecké sjezdy se v posledním období nesly převážně v atmosféře usmiřování. Dříve četné verbální útoky na Česko za odmítání zrušit takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě přišli sudetští Němci po druhé světové válce v Československu o občanství a majetek a následně byli podle mezinárodních dohod vysídleni, vystřídala chvála snah části české společnosti kriticky nahlížet na citlivou poválečnou historii.

Ocenění se jim dostane i na letošním sjezdu v Augsburgu, kde cenu za lidská práva v sobotu převezme český filmař David Vondráček, který tuto minulost zpracoval v několika dokumentech. "David Vondráček je průkopníkem porozumění a usmíření mezi českým a německým národem. Jeho filmy jsou oproštěné od všech nacionálních klišé, která jsou na obou stranách bohužel stále přítomna," zdůvodnil vyznamenání českého dokumentaristy nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt.

Lze předpokládat, že sudetoněmečtí představitelé ve svých projevech vyzdvihnou také premiéra Petra Nečase, který během své únorové návštěvy Bavorska zopakoval v tamním zemském sněmu politování Čechů nad příkořím způsobeným po válce příslušníkům vysídlené německé menšiny. Za sbližování a narovnávání politických vztahů s Prahou sudetští Němci v neděli na závěr sjezdu vyznamenají svou hlavní cenou, Evropskou cenou Karla IV., bavorského premiéra Horsta Seehofera.

Nejasné zatím zůstává, jak se účastníci sjezdu postaví k prezidentu Zemanovi, který je stejně jako jeho předchůdce Klaus rozhodným zastáncem nedotknutelnosti Benešových dekretů. Po Zemanově lednové volbě Posselt prohlásil, že se s ním sudetští Němci pokusí "nepředpojatě a bez jakýchkoli klapek na očích vést dialog". "Zeman si tu šanci zaslouží," uvedl tehdy sudetoněmecký předák na adresu nového prezidenta, který v minulosti sudetské Němce označil za "Hitlerovu pátou kolonu" a samotného Posselta přirovnal k "Hitlerovi po výkrmu".

Minulý měsíc u příležitosti návštěvy Rakouska Zeman oprášil jiný svůj kontroverzní názor z dřívějška, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnějším postihem než trest smrti, a 90 procent sudetských Němců obvinil z kolaborace s nacistickým režimem. Za to sklidil ostrou kritiku od předsedy rakouského landsmanšaftu Gerharda Zeihsela, který odmítl, že by německá menšina v Československu nesla vinu na nacistickém obsazení českých zemí. Zeman ve Vídni ale také opětovně vyjádřil lítost nad excesy, které provázely poválečné vysídlování sudetských Němců.