Svoboda na Kubě tajně jednal s disidenty

Další český politik se vydal na Kubu podpořit tamní disidenty. Neoficiálního rozloučení s českým předsednictvím EU v Havaně se zúčastnil i lidovecký poslanec Cyril Svoboda, který na "ostrov svobody" dorazil prakticky inkognito.

Svoboda dnes po návratu do Prahy novinářům řekl, že "na ostrově svobody" distribuují potřebným léky pouze česká, nizozemská a polská ambasáda. Ostatní země EU podle něj vyměnily možnost svobodného přístupu a dialogu za pragmatickou politiku.

Na závěr předsednictví pozvali čeští diplomaté na půdu ambasády zhruba dvacítku předních kubánských protirežimních představitelů. Dorazil např. předseda neoficiálního kubánského PEN klubu Jorge Olivera nebo Oswaldo Payá Sardiňas, kubánský politik, který si za své postoje vůči komunistickému režimu vysloužil přezdívku "kubánský Havel". Jorge Olivera byl v minulosti odsouzen za své politické názory k osmnácti letům odnětí svobody a předčasně propuštěn poté, co se jeho zdravotní stav ve vězení výrazně zhoršil. Za mřížemi ztratil 13 kilogramů a téměř oslepl.

Svoboda přijel potají

Akce na podporu kubánské opozice (v komunistických žalářích si stále odpykává dlouholeté tresty několik stovek politických vězňů, převážně novinářů, spisovatelů a politiků) se kromě českých diplomatů akreditovaných na Kubě zúčastnil i exministr zahraničí a lidovecký poslanec Cyril Svoboda.

Ten na Kubu pronikl bez vědomí kubánských úřadů. Jeho cestu organizovalo nezávislé novinářské sdružení Press club - Eurokontakt ve spolupráci se společností Člověk v tísni.

"Pan poslanec Svoboda se kubánským úřadům dopředu nenahlásil, což by měl udělat každý oficiální představitel, který se nechce slepě podřizovat programu nadiktovanému kubánskou vládou. V jeho případě by jej kubánské policejní orgány pod nějakou záminkou nevpustily do země. Aby se mohl na Kubě setkat s předními opozičními vůdci, musel cestovat bez vědomí úřadů," řekla k cestě šéfka kubánských projektů společnosti Člověka v tísni Pavla Holcová.

Svoboda se na Kubě setkal s členy tamního disentu. Navštěvoval je v jejich bytech. Novinářům řekl, že si byl jist tím, že je sledován. "Je to zážitek připomenout si, co jsme tady měli my před lety, i když na Kubě je to horší," uvedl. Evropské země se podle něj mohou stydět za to, že se vzdaly politiky hájení lidských práv na Kubě.

Svoboda podle Holcové plánoval cestu dlouhodobě. "Původně měl odjet jako ministr české vlády již v lednu, ale z organizačních důvodů se cesta přesunula na konec předsednictví. Je to jeho soukromá iniciativa, kterou si i sám zaplatil."

Kuba jako letadlo. Unesené

Oswaldo Payá patří k nejznámějším kritikům poměrů na Kubě. Několikrát byl nominován na Nobelovu cenu míru a v roce 2002 získal Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament. "Rád bych vyjádřil vděčnost za podporu, kterou z České republiky dostáváme. Ta podpora vychází ze stejné historické zkušenosti, a proto nás to vzájemně činí bližšími. Česká republika je pro mě jakýsi emblém země, která byla podrobena a podařilo se jí vymanit, získat svobodu a nyní pomáhá zemím, které se ještě z nesvobody nevymanily," prohlásil Payá na adresu Prahy.

Payá několikrát kritizoval postoj Evropské unie, která vloni v červnu zmírnila opatření vůči Havaně. "V zahraničí se mluví o změnách na Kubě, ale kubánská vláda o žádných změnách nemluví. Jsou tady dál všechny atributy totalitarismu, netolerance a represe. Ve vězení jsou v nelidských podmínkách dál političtí vězni. Skutečně se tady nejedná o žádných změnách," říká Payá a dodává, že život na Kubě nyní připomíná letadlo.

"Kuba je velké letadlo, kde Kubánci jsou pasažéry a vláda je posádkou, která nemá nejmenší povinnost informovat pasažéry, kam se letadlo řítí, kam ho vede nebo kde přistane. Jako kdyby na celém letu bylo nejdůležitější, že posádka se nemění a dál bude řídit letadlo. Pod tímto příměrem je realita, kterou prožívá jedenáct milionů Kubánců. Toto letadlo je uneseno."

Pak zase přišla tma

Známý kubánský kritik Castrova režimu naráží na skutečnost, že ještě před rokem to vypadalo, že se Kubě blýská na lepší časy. Vládu nad zemí převzal mladší z bratrů Castrů, Raúl, který ihned po nástupu zrušil některé restriktivní opatření a obyvatelé země si ze dne na den mohli pořídit mobilní telefon, DVD, počítač a další elektroniku. Castro také nabídl výhodné půjčky pro zemědělce a slíbil změnit systém platů.

Sám Castro ale ještě na konci loňského roku celé „reformní kubánské jaro" smetl ze stolu. Celý národ zchladil jeho projev, který přednesl téměř na den padesátého výročí vítězství kubánské revoluce. "Prožili jsme tři hurikány, jsme svědky globální krize, o které nevíme, jak se projeví. Musíme pracovat s realitou a upravit sny na reálné možnosti," prohlásil Castro v projevu, v němž zároveň oznámil snížení platů a zrušení systému odměn pro dobré pracovníky. Od té doby se Kuba opět ponořila do tmy, jak rádi říkají kubánští opoziční politici. Zhoršila se ekonomická situace země a vláda opět zpřísnila represe vůči vlastním obyvatelům.

Nejdřív Pilip s Bubeníkem a Schwarzenberg

Cyril Svoboda je teprve čtvrtý vrcholný český politik, který se v posledních patnácti letech vydal na Kubu. První dvě návštěvy skončily neslavně. Poslanec Ivan Pilip byl v roce 2001 spolu s Janem Bubeníkem zadržen poté, co spolu navštívili několik kubánských disidentů. A vyjednávat o jejich propuštění z vězení jel za Fidelem Castrem Petr Pithart.

O čtyři roky později byl kubánskou policií deportován přímo z havanského hotelu tehdejší senátor Karel Schwarzenberg. Na Kubu přijel podpořit schůzku asi 500 představitelů kubánské opozice. "Je neuvěřitelné, že je člověk vypovězen ze země bez toho, aniž by porušil zákon. Byl jsem pozván (na schůzku disidentů) a jel jsem tam. To není nic protizákonného, není to ani proti kubánskému zákonu," prohlásil tehdy český senátor.

Foto: Tomáš Nosil, archiv TÝDNE, Profimedia, Reuters