Nejvyšší účast na hlasováních ve Sněmovně má Jiří Valenta za KSČM, nejnižší exministr Karel Schwarzenberg z TOP 09. Poslanci hlasují průměrně v 8 z 10 hlasováních, zatímco ministři pouze u poloviny. Vyplývá to z analýzy sdružení KohoVolit.eu, které pravidelně monitoruje aktivity zákonodárců.
| Volební strana | Průměrná účast |
| ODS | 70,52 % |
| TOP 09 a STAN | 72,99 % |
| ČSSD | 76,11 % |
| KDU-ČSL | 77,77 % |
| ANO | 78,23 % |
| Úsvit | 80,04 % |
| KSČM | 86,63 % |
"Nejvyšší účasti na hlasováních mají často méně známí poslanci. Celkově nejvyšší účast měl Jiří Valenta za KSČM s 98 procenty, následuje Jiří Petrů za ČSSD a Ivo Pojezný za KSČM, oba s 97,6 procenta," doplňuje analytik KohoVolit.eu Kamil Gregor. V pomyslné top desítce poslanců s nejvyšší účastí najdeme pět poslanců z KSČM, tři poslance ČSSD a po jednom poslanci z ANO a KDU-ČSL.
Naopak nejmenší účast mívají často mediálně známí poslanci, kteří bývají zároveň i ministry - v desítce s nejnižší účastí jich najdeme rovnou šest. "Je to samozřejmě dáno povinnostmi ministrů, kteří tak často stíhají třeba jen polovinu hlasování, jako ministr financí Babiš nebo premiér Sobotka. Ministr zahraničí Zaorálek nebo ministr zemědělství Jurečka hlasovali jen ve třetině případů," upozornil analytik. Zatímco členové vlády přišli na každé druhé hlasování, účast ostatních poslanců byla téměř osmdesátiprocentní. Absolutně nejnižší účast má nicméně opoziční exministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (28 procent).
| Volební kraj | Průměrná účast |
| Praha | 70,84 % |
| Plzeňský | 74,35 % |
| Olomoucký | 74,67 % |
| Královéhradecký | 75,47 % |
| Liberecký | 77,07 % |
| Středočeský | 77,15 % |
| Jihočeský | 77,26 % |
| Jihomoravský | 77,40 % |
| Ústecký | 80,82 % |
| Moravskoslezský | 81,18 % |
| Vysočina | 82,11 % |
| Pardubický | 82,55 % |
| Karlovarský | 82,56 % |
| Zlínský | 84,47 % |
Nejvyšší průměrné účasti dosáhli poslanci z KSČM (87 procent), Úsvitu (80) a ANO (78). Nejnižší účast zaznamenalo sdružení u poslanců z opoziční ODS (70 procent).
Rozdíly najdeme i podle krajů, které poslanci zastupují. "Paradoxně nejmenší účast mají poslanci z Prahy (71 procent), ačkoli to do práce mají nejblíže. Nejvzdálenější Moravskoslezský kraj najdeme spíše mezi premianty (81 %), podobně vzdálený Zlínský kraj dokonce vykazuje nejvyšší účast poslanců vůbec (84,5 %)," říká Gregor a doplňuje, že i když samotná účast na hlasováních přímo nevypovídá o odvedené práci poslance, může voličům leccos napovědět.
Analýza se věnuje období současné sněmovny. Poslanci slib složili 25. listopadu 2013, až do ledna ale fungoval kabinet "odborníků" Jiřího Rusnoka, než jej nahradila Sobotkova vláda.
Nová sněmovna lépe mete
Předchozí Poslanecká sněmovna měla o něco menší účast, pokud tedy lze srovnávat první rok nové s celým obdobím té předchozí. Podle téže statistiky z léta 2013, se letošní největší absentér Schwarzenberg umístil na předposledním místě se 45 procenty. Tehdy byly však jeho absence spíš omluvitelné třeba i kvůli diplomatickým cestám, které jako ministr zahraničí absolvoval. Na pomyslné poslední místo dopadl se 34 procenty místopředseda ČSSD Michal Hašek, který sice nebyl ministrem, ale zastával funkci hejtmana a předsedy asociace krajů. S ještě horším výsledkem, ovšem jaksi mimo soutěž, dopadli za mřížemi zavření poslanci David Rath a Roman Pekárek.
Nejpoctivější i tehdy byly spíše neznámé tváře, na dvou procentech hlasování chyběli Petr Holeček a Luděk Jeništa (oba TOP 09) jen o trochu více Jiří Petrů (ČSSD).
"Průměrná účast poslanců na jednání a hlasování Poslanecké sněmovny se od minulého volebního období příliš nezměnila," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Gregor. Spíše je pozorovatelný trend, že docházka a aktivita na jednáních klesá v posledních měsících volebního období, kdy už nezbývá dostatek času na projednání nových zákonů.
