Kauza velezrady
Ústavní soudci poprvé jednali o Klausovi, výsledek v nedohlednu

Ústavní soudci se v úterý poprvé za zavřenými dveřmi radili o žalobě pro velezradu na bývalého prezidenta Václava Klause. Nijak nerozhodli, o ničem nehlasovali, veřejné jednání zatím nesvolali. Do konce března už se případné jednání patrně nestihne. Soud bude nadále shromažďovat podklady, uvedl generální sekretář Ivo Pospíšil. Předseda soudu Pavel Rychetský ani soudce zpravodaj Jan Musil s novináři mluvit nechtěli.

"Probíhala poměrně dlouhá diskuse o tom návrhu, nicméně žádný výstup nemá. Soudci si sdělili vzájemně argumenty a názory na tu věc, samozřejmě nemůžu prozradit, co bylo obsahem té diskuse," uvedl Pospíšil.

Musil spolu s analytickým odborem soudu už v minulých dnech zpracoval srovnávací analýzu zahraničních právních úprav a rozhodnutí v případech takzvaného impeachmentu, kdy prezidenti demokratických zemí museli obhajovat své činy před tribunály. Například ve Spojených státech čelil impeachmentu prezident Bill Clinton kvůli lži po aféře se stážistkou Monikou Lewinskou. Impeachment hrozil také Richardu Nixonovi po kauze Watergate, nakonec ale sám rezignoval.

Na úterní více než dvouhodinové poradě soudci diskutovali také o tom, zda lze v řízení o ústavní žalobě pokračovat po vypršení Klausova funkčního období. Zákon o Ústavním soudu ve znění platném v době podání ústavní žaloby tuto situaci výslovně neřešil. Pokud by soudci dospěli k závěru, že už se žalobou zabývat nemohou, museli by zastavit řízení.

Zatím není jasné, kdy se soudci znovu sejdou ke společné neveřejné poradě. Podle Pospíšila se k ústavní žalobě "vrátí v dohledné době". Tento týden už to nebude, pravidelná porada pléna se neuskuteční ani příští týden v úterý. Pokud se soudci nakonec začnou žalobou věcně zabývat, musejí podle zákona s desetidenním předstihem svolat veřejné jednání, což zatím neudělali. Zákon soudcům ukládá, aby nyní prioritně řešili právě ústavní žalobu pro velezradu. Má přednost před veškerou ostatní agendou.

Ústavní žalobu schválili senátoři minulé pondělí. Klausovi vyčítají novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus navzdory pravomocnému verdiktu nijak nerozhodl. Dále senátorům vadí to, že Klaus nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že v posledních měsících nenavrhoval další kandidáty na ústavní soudce.

Minulý týden soud doručil žalobu Klausovi. Ten si jako svého obhájce zvolil právníka Marka Nespalu. O vyjádření zatím soudci Klause výslovně nepožádali.