Dne 17. 7. 1998 upsal za společnost AGROBOHEMIE a.s. advokát JUDr. Alexej Bílek,
na základě plné moci ze dne 16. 7. 1998 podepsané Andrejem Babišem,
250 000 kusů akcií LOVOCHEMIE a.s.
Tímto způsobem následně došlo k tomu,
že majoritní vlastnický podíl společnosti PROFERTA a.s. v LOVOCHEMII a.s. se změnil v cca 37% minoritu
a LOVOCHEMIE a.s. byla přímo ovládána AGROBOHEMIÍ a.s.
V srpnu, resp. září 1998 pak došlo k rozhodnutí zrušit společnost PROFERTA a.s.,
protože její majoritní akcionář, společnost AGROBOHEMIE a.s., došel k závěru,
že žádná přijatá opatření nevedou k odstranění ztráty a u společnosti dochází k dlouhodobému neplnění povinností, uložených ustanovením § 193, odst. 1 obchodního zákoníku.
Společnost PROFERTA a.s. se dostala v létě 1998 do platební neschopnosti.
Následně byl jejím likvidátorem podán u Krajského soudu v Ústí nad Labem (v průběhu roku 1998 došlo k přemístění sídla společnosti do Lovosic) návrh na prohlášení konkurzu.
Ten byl na společnost PROFERTA a.s. prohlášen Krajským soudem v Ústí nad Labem dne 26. 1. 1999 pod č. j. 18|K180/98.
V konkurzu tak skončily i pohledávky ve výši nejméně 651 300 000,- Kč, jejichž byla PROFERTA a.s.
nositelem a které pocházely z bankovního úvěru na pořízení akcií LOVOCHEMIE a.s. od Fondu národního majetku.
Tyto dluhy společnosti PROFERTA a.s. byly na základě závazkových vztahů zaručeny Investiční a Poštovní bankou a.s.
a do částky 325 650 000,- Kč ručením obchodní společností Obchodní sladovny a.s. Prostějov.
Dne 6. 10. 1999 zaslal Andrej Babiš jménem společnosti AGROFERT Holding a.s. obvyklým velkoobchodním odběratelům produkce LOVOCHEMIE a.s. v SRN,
společnostem MG CHEMAG,
BAYWA a C. Bielsen fax,
jímž sděluje, že výhradním dodavatelem LOVOCHEMIE a.s. je společnost BAYFERT.
Výše uvedené skutečnosti vzbuzovaly u společnosti C. Bielsen i u statutárního zástupce jejich dceřiné společnosti BAGS důvodné závěry,
že tento stav nemůže být v souladu s žádným,
tedy ani českým právem a že musí mít i nepochybné trestně právní aspekty, a to i z pohledu skutečnosti,
že Andrej Babiš byl v čele statutárních orgánů všech zainteresovaných společností.
Z těchto důvodů jednatel společnosti BAGS inicioval opakované prošetření trestně právních aspektů tohoto jednání.
První trestní oznámení upozorňovalo na důvodná podezření ze spáchání trestných činů porušování závazných pravidel v hospodářském styku podle § 127 tr. zákona a zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 tr. zákona, kde podezřelým byl Andrej Babiš.
Přes nepochybnou závažnost a potřebu kvalifikovaného prošetření tohoto oznámení, bylo o něm vedeno šetření tehdejším Okresním úřadem
vyšetřování Policie ČR Litoměřice
pod č. j. ČVS:OVLT-770/20-2000.
Toto šetření, které se mělo týkat propojení společností LOVOCHEMIE a.s., AGROBOHEMIE a.s., AGROFERT a.s., PROFERTA a německého subjektu společnosti BAYFERT, bylo nakonec rozhodnutím vyšetřovatelky Okr. ÚV PČR Litoměřice podpraporčice Markové odloženo podle § 159 odst. 1 tr. řádu s tím, že se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu.
Ani Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích, které rozhodovalo o stížnosti, podané do rozhodnutí vyšetřovatelky, neposoudilo náležitě aspekty celé věci a podanou stížnost zamítlo.
Druhé trestní oznámení pro důvodné podezření, že došlo k řízenému úpadku společnosti PROFERTA a.s., ve kterém byly spatřovány úpadkové trestné činy podle ustanovení § 256 tr. zákona,
pletichy při řízení o konkurzu a vyrovnání, či § 126 tr. zákona,
porušení povinnosti v řízení o konkurzu, bylo podáno cestou speciálního policejního orgánu s
celorepublikovou působností, tehdy Služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK).
Po základním prošetření věci SPOK nepochybně dospěl k závěru, že se ve věci jedná o důvodné podání, které pod č. j. OHK-¬1313/TČ-2000 předal k dalšímu řízení tehdejšímu Úřadu vyšetřování Policie ČR,
odboru vyšetřování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti.
Tento úřad však věc předal Krajskému úřadu vyšetřování v Ústí nad Labem a ten jej opět předal Okresnímu úřadu vyšetřování v Litoměřicích.
Zde po prošetření věci bylo opět vyšetřovatelem rozhodnuto o odložení podaného trestního oznámení podle ustanovení § 159 odst. 1 tr. řádu, tedy že se nejedná o trestný čin, toto usnesení z 30. 7. 2001 bylo publikováno pod č. j. ČVS:OVLT-579/20-2001.
Na základě stížnosti oznamovatele tentokrát Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích věc posoudilo tak,
že rozhodnutí vyšetřovatele bylo nedůvodné, a proto jej svým rozhodnutím ze dne 3. 12. 2001 zrušilo s tím, že ve věci je třeba dále jednat a znovu rozhodnout.
Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích pak na základě dalších podnětů oznamovatele začalo věc posuzovat v širších souvislostech,
a to i z pohledu skutečností, které byly předmětem prvního trestního oznámení vedeného pod č. j. ČVS:OVLT-770/20-2000.
Nakonec nepochybně dospělo k závěru, že se jedná o důvodná oznámení, která přesahují věcnou příslušnost okresního státního zastupitelství, a celou věc, tedy spisový materiál, soustředěný v obou spisech, postoupilo k dalšímu řízení Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem.
I Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kde byla věc vedena pod č. j. 2KZn 465/2001 věci nepochybně přikládalo význam, protože spisový materiál po základním posouzení postoupilo Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k posouzení,
zda se ve věci nejedná o věcnou příslušnost tohoto státního zastupitelství. To vrátilo věc zpět do Ústí nad Labem s tím, že neshledává svou věcnou příslušnost, ale pouze věcnou příslušnost Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem.
To pak po detailnějším posouzení věci shledalo, že jednání, v nichž je spatřováno podezření ze spáchání oznamovaných trestných činů, se teritoriálně odehrávalo v Praze, a proto v rámci místní příslušnosti předalo věc k prošetření Městskému státnímu zastupitelství v Praze. Městské státní zastupitelství v Praze tuto věc vedenou pod sp. zn. KZn 124/2002 předalo k prošetření Policii ČR, Službě kriminální policie a vyšetřování Správy hl. města Prahy.
Podle dostupných informací zde policejní orgán koncem roku 2002 opět rozhodl o odložení věci podle § 159 odst. 1 tr. řádu (s ohledem na proběhlou novelu trestního řádu), tedy znovu tak, že se nejedná o trestný čin.
Důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly, se dosud nepodařilo prověřit.
Babiš zázračně vydělal za vlády Zemana
..
Řada komentátorů, která sledovala středeční jmenování Babiše premiérem, se shodla na jednom: Miloš Zeman a Andrej Babiš při ceremoniálu a následné tiskovce vystupovali jako dva dobří kamarádi.
V tom se ceremoniál lišil od všech dosavadních.
Ano, působili tak, protože jsou kamarádi již mnoho let. Už od devadesátých let,
kdy měl Miloš Zeman moc coby premiér a Andrej Babiš chtěl peníze.
Rozjetých spolu měli několik obchodů.
Babiš například chtěl od státu koupit Unipetrol (Zemanova vláda mu ho za nevýhodných okolností skutečně přihrála, Babiš ale nezaplatil).
A také za mimořádně podivných okolností získal část Agrofertu.
Případ před časem popsali Reportéři ČT.
Mělo to být takto: Babiš byl tehdy ne majitelem, ale jen manažerem v Agrofertu.
Toužil však společnost získat.
Část akcií proto v roce 1999 nakoupil od převážně státní společnosti Spolana Neratovice za podmínek pro tento podnik extrémně nevýhodných, jak uvádějí dobové účetní dokumenty.
Z dokumentů společnosti Spolana totiž vyplývá, že svůj desetiprocentní podíl v Agrofertu Babišovi prodala neratovická chemička za 2,5 milionu korun.
Naopak z dokumentů Agrofertu vyplývá, že v době, kdy Babiš těchto deset procent kupoval, měl Agrofert vlastní kapitál 3,68 miliardy korun.
Desetiprocentní podíl měl tedy hodnotu 368 milionů korun.
Spolana tak tímto obchodem přišla o 365,5 milionu korun. T
y by v té době zadlužené Chemičce výrazně pomohly. Později její oddlužení zaplatili daňoví poplatníci.
Tato pro stát nevýhodná a pro Babiše naprosto mimořádně výhodná transakce se uskutečnila v době, kdy vedl vládu Miloš Zeman.
Pikantní je, že v době této transakce bylo v Agrofertu 56 milionů nerozděleného zisku.
Koupí deseti procent společnosti tak Babiš získal nárok na deset procent tohoto zisku.
Tedy za 2,5 milionu získal nárok na 5,6 milionu a k tomu samozřejmě podíl na majetku v hodnotě 368 milionů korun.
Reportéři dále zjistili, že Babiš pravděpodobně nemohl mít své legálně vydělané peníze na to, aby Agrofert postupně skoupil.
Podle dokumentů, které nový premiér zveřejnil, si do roku 2000 legálně vydělal osm milionů korun.
Avšak v letech 1999 a 2000 postupně nakoupil 45 % akcií Agrofertu, který měl v té době kapitál 3,68 miliardy korun.
Poslední doložený odhad hodnoty společnosti je z roku 1997, tehdy měla hodnotu přes 900 milionů korun a v dalších letech dále rostla.
V roce 1999 už Agrofert vykazuje vlastní kapitál zmíněných 3,68 miliardy.
A na získání téměř poloviny tak velké společnosti mělo Babišovi podle jeho daňových přiznání stačit osm milionů. „Za osm milionů Andrej Babiš v podstatě neměl šanci (koupit 45 procent akcií).
To bychom v té době rádi koupili všichni,“ řekl reportérům daňový expert Tomáš Goláň.
A jak na tato zjištění reagoval Andrej Babiš? „Nevidím důvod, proč odpovídat, musel bych to dohledat.
Nevím, proč bych měl všem sdělovat svoji podnikatelskou činnost.
--
Jsem dnes politik.
Dělám si analýzu všech vašich pořadů.
Točíte pořady účelově, děláte to selektivně.
Agrofert jsem kupoval už dávno, samozřejmě jsem měl peníze, určitě jsem si nepůjčil,“ sdělil reportérce místopředseda vlády Babiš na závažné podezření.
1 hlas
Nejdiskutovanější názory
doctorX doctorY (4 hlasy) 19.01.2018 12:49
stihat muzete kohokoli, jenom ne me!
Karel Musil (2 hlasy) 19.01.2018 13:12
Ta kohorta Babišových právníků by ho měla poučit o ustanovení § 160...
Honza Hloupý (2 hlasy) 19.01.2018 14:27
Nějak si nemohu vzpomenout - nevíte někdo, z jaké strany pocházeli...
václav Ludvík (2 hlasy) 19.01.2018 17:06
Pelikán nereaguje na opilého pitomce Kalouska obvzlášť když má Babič...
Honza Hloupý (1 hlas) 19.01.2018 18:24
"justice je prohnilá" - může být, ale copak dělali Válková s...