Rozhodnutí Senátu
Velvyslancem i po sedmdesátce. Věková hranice bude zrušena

Velvyslanci budou moci zůstat ve službě i po překročení 70 let věku. Umožnil to Senát, když se rozhodl, že se nebude zabývat novelou služebního zákona o změnách v zahraniční službě. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi. Novinka se už nebude vztahovat na velvyslankyně v Sýrii Evu Filipi a na Slovensku Livii Klausovou. Filipi i Klausová mandát dokončí na základě dohody o provedení práce, kterou dostaly od ledna.

Věkový limit stanoví nynější znění služebního zákona, který naplno funguje od července. Navrhovaná změna spočívá v tom, že diplomaté, kteří dovrší věk 70 let ve funkčním období, budou moci misi dokončit. Úprava nebude platit zpětně a Filipi i Klausová měly ve funkci skončit už s loňským rokem. Ministerstvo situaci vyřešilo pracovními dohodami.

Vládní předloha upravuje například výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. V cizině by mohli být zaměstnáni partneři diplomatů, kteří je na misi doprovázejí, a Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí. Nyní služební zákon neumožňuje zaměstnávání rodinných příslušníků kvůli střetu zájmů.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) zdůraznil, že mu na novele záleží, když nynější služební zákon je o stabilizaci úředníků, kdežto zahraniční služba je o jejich rotaci. Novela podle něho přinese ministerstvu značné úspory. Na základě těchto argumentů podal senátor za Severočechy.cz Jaroslav Doubrava návrh, aby se horní komora předlohou nezabývala, a propustila ji tak k podpisu prezidentovi. Postup podpořilo 40 ze 73 přítomných senátorů.

Bez diskuse se soudem

O předloze se tedy nevedla žádná diskuse a Eliška Wagnerová (za SZ) tak nedostala možnost podat pozměňovací návrh, jenž by zrušení věkové hranice z novely odstranil. Wagnerová tvrdí, že novinka zavede neodůvodněnou nerovnost mezi státními zaměstnanci a vnese do státní služby politické rozhodování. Senátorka s návrhem neuspěla už při úterním jednání ústavně právního výboru, když jej podpořili tři z devíti přítomných členů.

Novela má podle ministerstva zahraničí zajistit pokračování možnosti rotace diplomatů. Zaměstnávání jejich partnerů v zahraniční misi by uspořilo asi 80 milionů korun. Kdyby nebyla omezena nutnost konání výběrových řízení na některá místa, mohlo by to prý paralyzovat činnost ministerstva. Sněmovna navíc v novele upravila osobní příplatky, což by ministerstvu ušetřilo v nákladech na zahraniční službu dalších asi 350 milionů korun.

Novela umožní vysílat zaměstnance ministerstva zahraničí a ministerstva obrany do ciziny i bez jejich souhlasu. Bude to možné na půl roku s dalšími podmínkami, například jen jednou za pět let.

Novela stanoví, že ministerstvo zahraničí nebude muset vypisovat výběrové řízení na pozici uvolněnou po odjezdu diplomata na zahraniční misi. Podle nynějšího znění zákona je to nutné. Změna nařízení se má týkat jen případů, kdy nejde o vedoucího pracovníka.

Státní zaměstnanec bude moci být po návratu ze zahraničí zařazen na volné služební místo, a to až na dva roky. Novela také počítá s tím, že vedoucí pracovníci, kteří opustí svoje posty kvůli zahraniční misi, se ještě tři roky po návratu budou moci hlásit o místa ve státní správě, jako kdyby ve funkci nepřestali pracovat.