Země visegrádské skupiny (V4) sdružující Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko podpoří jako celek témata prosazovaná při maďarském a polském předsednictví Evropské unii v roce 2011. Půjde mimo jiné o energetickou bezpečnost nebo odstraňování bariér mezi visegrádské skupiny a některými státy, které jsou členy EU už delší čas. Řekl to prezident Václav Klaus po jednom z jednání skupiny v Karlových Varech.
Podle Klause je energetická bezpečnost nejen prioritou Polska, ale za svou ji přijala celá čtyřka. Jedním z důležitých projektů z této oblasti má být například obousměrné potrubí na Těšínsku, které má už od podzimu příštího roku propojit českou a polskou plynárenskou soustavu. Náklady na jeho stavbu z poloviny pokryje Evropská unie. "O energetické bezpečnosti budeme i nadále diskutovat a hledat společný jazyk," uvedl Klaus.
Prezidenti Polska a Maďarska podle Klause přednesli na plenárním zasedání V4 i další témata svých předsednictví. Poznamenal, že teď půjde o to, nakolik se shodují se zájmy zbývajících zemí visegrádské skupiny. Určitě to je však polský cíl zrušit bariéry v Evropě. "To bylo rovněž prvotním heslem českého předsednictví. Země visegrádské skupiny mají ještě pořád pocit, že jsou mezi nimi a tou starou Evropskou unií určité překážky a bariéry," podotkl.
Karlovarský summit visegrádské skupiny považuje Klaus do jisté míry za přelomový, protože se zásadně obměnilo vrcholné složení tohoto seskupení. "Bylo to naše první setkání s maďarským a polským prezidentem. Jednání je tak o nalézání společného jazyka a porozumění si," řekl Klaus. Předchozí jednání byla podle něho už do jisté míry rutinní záležitostí. Teď se čtyřka opět sehrává.
O významu skupiny V4 hovořil Klaus rovněž v projevu před slavnostní večeři v Grandhotelu Pupp. Uvedl mimo jiné, že forma této spolupráce začala možná trochu vynuceně a shora. "Tehdejší Československo, Polsko a Maďarsko se po pádu komunismu nacházely ve velmi složitém období, zesíleném nejasnými perspektivami svého zakotvení v západních integračních a bezpečnostních strukturách," uvedl Klaus.
"Naši západní partneři tehdy s příslibem členství našich zemí v Evropské unii a v NATO váhali a místo toho nás vybízeli, abychom vzájemnou spoluprací nejdříve prokázali, zda pro nás taková perspektiva vůbec přichází v úvahu," konstatoval Klaus. Dodal, že to byl zvláštní postoj a proto tehdy představu V4 jako náhražky plnoprávného členství v západních institucích odmítal. "Vždy jsem však chtěl, abychom ve vlastním zájmu dokázali vzájemně co nejlépe spolupracovat," dodal.
Vstupem do EU a NATO podle Klause spolupráce V4 získala novou zahraničně politickou dimenzi. Dodal, že V4 dává možnost formulovat společné zájmy a priority a pokoušet se je na mezinárodní scéně prosazovat. Považuje proto za velmi potřebné, aby tento dialog pokračoval i v budoucnu.
Slovenský prezident Ivan Gašparovič řekl, že V4 musí být především o tom, co tyto země spojuje. V jejich vztahu by měla převládat kontinuita a vzájemná informovanost. Podle něho se stala visegrádská skupina v Evropě uznávaným subjektem. Podotkl, že řadu věcí už V4 dokázala, dalšími se ale musí zabývat. Určitě mezi ně patří romská problematika, palčivá otázka pro celý středoevropský region.
Na dvoudenní summit prezidentů zemí visegrádské skupiny do Karlových Varů přijeli prezidenti Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Václav Klaus, Ivan Gašparovič, Pál Schmitt a Bronislaw Komorowski budou v lázních do soboty jednat především o společných strategických zájmech zemí V4 a o budoucích iniciativách skupiny. Debatovat se bude možná i o problematice národnostních menšin, především Romů.
Po plenárním zasedání se spolu prezidenti ještě setkají ve dvojicích a stejný scénář bude mít i sobotní program. Výsledky jednání budou prezentovány na závěrečné sobotní tiskové konferenci.
Summit V4 si v Karlových Varech vyžádal speciální bezpečnostní opatření. Přísně střeženo bylo nejenom letiště v Olšových Vratech, kde delegace přistávaly, ale i příjezdové komunikace do města a okolí hotelů Pupp a Imperial, kde budou prezidenti bydlet a uskuteční se v nich i podstatná část programu. Například prostor slavnostního zahájení u Mlýnské kolonády střežily desítky uniformovaných a tajných policistů a některé domy v okolí kolonády obsadili maskovaní policisté ze speciálních jednotek.
Prezidentští mataoři i nováčci
Slavnostní ceremoniál s vojenskými poctami na Mlýnské kolonádě začal s více než půlhodinovým zpožděním, letadla některých státníků přiletěla o něco později, než se čekalo.
Klaus v úvodním projevu uvedl, že pravidelné setkání čtyř prezidentů je velmi důležité pro vzájemnou spolupráci zemí visegrádské skupiny. Poznamenal, že je rád, že se po čtyřech letech jednání V4 opět koná právě v České republice.
"Myslím, že je dobře, že jsme pro tento summit vybrali nejzápadnější kout České republiky a Karlovy Vary. Vím, že to sem měli páni prezidenti sice hodně daleko a nic vzdálenějšího jsme už nemohli vybrat, ovšem Karlovy Vary si to zaslouží. Budeme tu projednávat řadu věcí důležitých pro naše země," řekl Klaus.
Po oficialitách nechyběla ochutnávka léčivých pramenů, prezentace místních výrobků a poté se všichni prezidenti podepsali do kroniky města a pamětní knihy Karlovarského kraje. Z kolonády se prezidenti přesunuli do hotelu Imperial k prvnímu z několika jednání.
Jednání jsou proložená mimo jiné prohlídkou lázeňské části města procházkou po promenádě Stará Louka a návštěva Vřídla. Ve scénáři nechybí ani návštěva rozhledny Diana a slavnostní večeře o několika chodech spojená s operním koncertem. Manželky státníků mají během dneška samostatný program. Čeká je návštěva sklárny Moser, v sobotu si prohlédnou relikviář svatého Maura v bečovském zámku.
Prezidenti zemí V4 se v Karlových Varech sešli v nové sestavě. Polsko i Maďarsko totiž mají od srpna nového prezidenta. V Polsku nahradil bývalý předseda Sejmu Bronislaw Komorowski zesnulého Lecha Kaczyńského, který zemřel při dubnové letecké katastrofě u Smolenska. V Maďarsku do prezidentského úřadu nastoupil bývalý olympijský vítěz v šermu Pál Schmitt. Matadory schůzek středoevropských prezidentů jsou naopak Václav Klaus i slovenský prezident Ivan Gašparovič.
Původním záměrem visegrádské skupiny byla široká spolupráce směřující k evropské integraci. Po vstupu zemí do EU v květnu 2004 měl být společným cílem jednotný postup při jednáních unie, což se však ne vždy daří. Premiéři zemí V4 se v létě v Budapešti dohodli na lepší koordinaci společných pozic v Evropské unii.
