Veřejná zakázka
Vláda dá 80 milionů na revitalizaci Paskova na Frýdeckomístecku

Téměř osmdesát milionů korun - takovou částku chce stát vydat za rekultivaci bývalého povrchového dolu Paskov na Frýdeckomístecku. Obnáší to mimo jiné demontáž a likvidaci koupelen, správní budovy a objektu bývalého zábavního klubu, ale i terénní úpravy či ověření, zda na povrch nevystupují důlní plyny. Vyplývá to z Portálu veřejných zakázek.

Zakázku vypsalo ministerstvo financí, které ji však pouze administruje. Celá věc spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. A podle něj nejde o část dolu Paskov, kterou se chystá jeho vlastník, společnost NWR, uzavřít. "Pro ujasnění je třeba připomenout, že v minulosti existovaly dva samostatné doly - Důl Paskov a Důl Staříč," konstatovala mluvčí ministerstva průmyslu Jana Dronská. A v případě vypsané zakázky se podle ní jedná o první z těchto dolů, který byl již dávno uzavřený.

"Těžební společnost není vlastníkem areálu bývalého Dolu Paskov. Nemá povinnost hradit sanaci a rekultivace území, a to z důvodu, že těžba na tomto dole byla ukončena před privatizací OKD," odpověděla Dronská on-line deníku TÝDEN.CZ na otázku, proč rekultivaci bývalého dolu hradí stát, a nikoliv NWR. Na soukromou společnost se tudíž podle ní nevztahuje povinnost těžebních společností zajistit sanaci a rekultivaci vytěženého území.

"Po privatizaci těžebních podniků nebylo v rámci privatizačních projektů odpovídajícím způsobem dořešeno finanční vypořádání souvisejících ekologických škod. V rámci privatizace společnosti převzaly od státu nejen těžební lokality, ale i rozsáhlá území určená k revitalizaci, na něž nebyla vytvořena potřebná finanční rezerva," konstatovala Dronská.

Finanční rezervu potřebnou na rekultivaci území zasaženého báňskou činností si prý těžební společnosti vytvářejí až od roku 1994. "Této skutečnosti si vláda ČR byla a je vědoma, a proto svým usnesení č. 295/2002 vzala na vědomí potřebu posílení zdrojů pro revitalizaci Moravskoslezského kraje, zejména na posílení řešení důsledků ekologických zátěží vzniklých před účinností novely horního zákona, a to na sanace, včetně rekultivací a důlních škod, a dále na řešení důsledků restrukturalizace hutnictví," řekla Dronská.

Svým dalším usnesením z téhož roku proto vláda vyčlenila na náklady odstraňování ekologických škod dvacet miliard korun. Lhůta na jejich čerpání byla později prodloužena až do roku 2018, rozšířena na území Jihomoravského kraje a navýšena na 21 miliard korun. Z nich bylo nebo je vyčerpáno podle posledních aktualizovaných údajů 12,7 miliardy korun.