Vláda podpořila rozšíření možnosti zabavit pachatelům majetek

Domácí
21. 3. 2016 14:35
Policie (ilustrační foto).
Policie (ilustrační foto).

Vláda na svém jednání podpořila novelu trestního zákoníku, která mimo jiné rozšiřuje možnost státu zabavit majetek nejen přímo odsouzeným pachatelům některých trestných činů, ale za určitých podmínek i dalším lidem. Úpravy vycházejí z evropské směrnice a zásady, že zločin se nesmí vyplácet.

Podle směrnice musejí členské státy EU přijmout opatření umožňující úplné nebo částečné zabavení majetku odsouzeného pachatele, pokud má soud za to, že majetek pochází z trestné činnosti - například pokud je hodnota majetku neúměrná zákonnému příjmu odsouzeného.

"Zabrání části majetku" v předloze není formou trestu, ale takzvaného ochranného opatření. Umožní postihovat i majetek, který nemá přímou souvislost se souzeným trestným činem, "je-li odčerpání takového majetku potřebné z důvodu ochrany společnosti před dalším pácháním trestné činnosti a je v souladu se zásadou, že stát má odčerpat všechen majetek, který byl získán v souvislosti s trestnou činností".

Rozšířené zabavení majetku by bylo možné použít u pachatelů odsouzených například za praní špinavých peněz, přijetí úplatku, podílnictví, krádež, padělání peněz, pletichy při zadání veřejné zakázky, výrobu drog či vydírání a dále za veškeré trestné činy s nejméně čtyřletou horní hranicí trestní sazby.

Nezákonný původ věci

Zabavení by se mohlo týkat i majetku, který od pachatele získal někdo další, pokud věděl o nezákonném původu věci nebo peněz. Opatření umožňuje postihnout i majetek, který pachatel nabyl do společného jmění manželů nebo převedl do svěřenského fondu.

Kriminální původ majetku by nemusel být prokázán nade vší pochybnost, postačila by "silná míra pravděpodobnosti". Soud by vycházel z nepoměru mezi celkovým majetkem pachatele a jeho zákonnými příjmy, nebo toho, že pachatel opakovaně páchá ziskově orientovanou trestnou činnost, má styky s kriminálníky a převádí peníze zásadně v hotovosti.

Dokazování potřebné k uložení ochranného opatření by si soud ve složitějších případech mohl vyhradit do samostatného veřejného zasedání, takže by s ním nezatěžoval hlavní líčení.

Podle statistik ministerstva bylo odsuzujících rozsudků, u nichž by teoreticky přicházelo v úvahu uložení rozšířeného zabavení majetku, vyneseno v roce 2012 celkem 74 099, o rok později 80 676 a v roce 2014 to bylo už 126 368 verdiktů. Většina změn by měla nabýt účinnosti letos v říjnu, vyplývá z materiálů na webu vlády.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ