Vláda protlačila navzdory kritice opozice poměrně lehce Senátem všechny čtyři novely, které mají státu ušetřit příští rok asi 35 miliard korun. Předlohy míří k podpisu k prezidentu Václavu Klausovi. Opoziční ČSSD ohlásila, že na novelu o stavebním spoření a proceduru schvalování předloh v legislativní nouzi podá ústavní stížnost. Odbory zase vyhlásily na prosinec jednodenní stávku.
Jednání horní komory zkomplikovala ranní demonstrace stoupenců sdružení ProAlt. Zablokovali jeden z vchodů do budovy a někteří senátoři se nemohli na jednání dostavit včas. Demonstranty vytlačila až policie. "To, co se odehrává, není v rámci demokracie přijatelné," komentoval počínání stoupenců sdružení končící předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).
Neobvykle dlouho trvalo jednání o programu schůze. Senátoři ČSSD a KSČM, k nimž se přidali i lidovci, kritizovali to, že se předlohy projednávají ve zrychleném jednání. Opozice poukazovala také na to, že novely posuzuje Senát ještě v předvolebním složení s pravicovou většinou. Jednat o nich měla podle ní až nová horní komora, v níž bude mít většinu levice.
I koaliční senátoři přiznávali, že v návrzích jsou chyby, podstatné ale podle nich je udržet v příštím roce schodek na vládou deklarovaných 135 miliardách korun. Zdůrazňovali, že mandát mají až do konce volebního období, tedy do soboty.
Zhruba tři hodiny senátoři debatovali o balíčku sociálních úsporných opatření. Mezi změnami je i rozšíření pásmového odměňování ve státní správě, které umožní určit tarifní plat bez ohledu na počet odpracovaných let. Kvůli tomu budou odbory 8. prosince stávkovat. Mnohem rychlejší už pak bylo jednání o snížení příspěvku za mandát politických stran, poklesu státní podpory stavebního spoření a daňových změnách, které předpokládají například zavedení takzvané povodňové stokoruny.
"Samozřejmě jsem hlasování Senátu přijal s úlevou, protože teď vím, že návrh rozpočtu je postaven na platné legislativě," řekl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
V rozpravě padala i silnější slova, která nejsou v horní komoře na rozdíl od sněmovny běžná. Senátoři Vladimír Dryml a Milan Štěch (oba ČSSD) označili v diskusi Kalouska za "škůdce" a "ztělesněné zlo". Ministr financí poznamenal, že si označení odnese jako kompliment.
Tato schůze Senátu byla poslední v jeho původním složením. Další zasedání už s levicovou většinou se uskuteční 24. listopadu.
| Úsporná vládní opatření, jak prošla Senátem: DAŇOVÁ OBLAST - změny v daňové oblasti by měly přinést příští rok státnímu rozpočtu 4,3 miliardy korun a dalším veřejným rozpočtům 1,3 miliardy korun. 1. Povodňová daň představuje snížení daňové slevy na poplatníka o 1200 korun ročně, peníze mají být využity na odstraňování škod po záplavách. Opatření bude platit jen v roce 2011. 2. Zdanění přivydělávajících si důchodců - důchodcům, kteří si ročně přivydělají více než 840 000 korun, se bude zdaňovat jejich důchod. 3. Zdanění výsluh pro vojáky - bývalým vojákům z povolání se budou zdaňovat výsluhy a odbytné srážkovou daní 15 procent. Aktivním vojákům se má zdaňovat příspěvek na bydlení poskytovaný těm z nich, kteří nebydlí ve služebním bytě. Tato změna bude platit od roku 2012. 4. Prezidentská daň - úřadující hlavě státu se bude zdaňovat její plat i paušální náhrada. Stejně tak se bude bývalým prezidentům zdaňovat jejich renta a peněžité náhrady. 5. Zdanění poslaneckých náhrad. 6. Zrušení slev za zaměstnávání postižených - ruší se daňová sleva pro firmy a podnikatele, kteří zaměstnávají víc než polovinu zdravotně postižených zaměstnanců. 7. Zrušení daňového osvobození malých vodních elektráren s výkonem do jednoho megawattu, tepelných čerpadel i slunečních zdrojů. Úprava zároveň prodlouží dobu daňového odepisování solárních panelů na 20 let. 8. Nově budou platit daň z úroků také kampeličky. 9. Neziskovým organizacím, které pro své zaměstnance zřizují fond kulturních a sociálních potřeb, se sníží možnost odečíst si z daňového základu příspěvky do tohoto fondu ze dvou na jedno procento z objemu peněz na platy a náhrady. STAVEBNÍ SPOŘENÍ Snížení státní podpory ke stavebnímu spoření - státní podpora připsaná v příštím roce za letošní rok bude zdaněna sazbou 50 procent. V dalších letech příspěvek státu klesne ze současných 15 procent na deset procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však 2000 korun ročně. Úprava také zdaňuje výnosy ze stavebního spoření. Změny se projeví až v rozpočtu na rok 2012, kdy vláda plánuje na státní podpoře vyplatit místo plánovaných 11,4 miliardy pouze 6,5 miliardy korun. SOCIÁLNÍ OBLAST (podle důvodové zprávy návrhu zákona, který mění některé zákony v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí) 1. Nemocenská se bude vyplácet po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent (očekávaná úspora 2,3 miliardy korun). 2. Stát bude nemocenskou proplácet až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto nynějšího 15. dne. Zaměstnavatelé tak budou proplácet oproti současnosti o týden navíc. Opatření by mělo platit tři roky (očekávaná úspora 1,7 miliardy korun). 3. Sazba pojistného na sociální zabezpečení bude pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech, nedojde k jejímu snížení na 24,1 procenta (očekávaný příjem do rozpočtu 9,2 miliardy korun). 4. Zaměstnavatelé si nebudou moci odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět. 5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší (očekávaná úspora 1,05 miliardy korun). 6. Zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců se budou moci přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší, zvýší se tedy z 2,3 procenta na 3,3 procenta. Díky tomu si budou moci odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti (očekávaná úspora je přibližně ve výši očekávaných výdajů 80 až 170 milionů korun). 7. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci a OSVČ zůstává na úrovni roku 2010, což je 72násobek průměrné mzdy (očekávaný příjem 3,1 miliardy korun). 8. Zrušení sociálního příplatku. Očekávaná úspora činí 1,6 miliardy korun (úspora na samotném zrušení sociálního příplatku je 2,8 miliardy, kvůli tomu se ale zvýší počet žadatelů o příspěvek v hmotné nouzi, což povede k očekávanému zvýšení výdajů o 1,2 miliardy). 9. Změny v pobírání rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se sjednotí na 216 tisíc korun (očekávaná úspora jedna miliarda korun). 10. Porodné se bude vyplácet pouze za první narozené dítě a výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4 násobek životního minima (očekávaná úspora 1,3 miliardy korun). 11. Přibude důvodů, ze kterých je možné agentuře či úřadu práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání. 12. Lidé registrovaní na úřadu práce nebudou moci pobírat dávky a současně pracovat, jak je tomu nyní ve vybraných případech (očekávaná úspora 820 milionů korun). 13. Lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, budou mít nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. 14. OSVČ bude mít nárok na překlenovací příspěvek, pokud už nebude registrována jako uchazeč o zaměstnání (očekávané výdaje 100 milionů korun). 15. Podpora v nezaměstnanosti se bude vyplácet až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému. 16. Příspěvek na péči se v prvním stupni sníží ze současných 2000 na 800 korun měsíčně (očekávaná úspora 1,53 miliardy korun). ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ Změna odměňování státních zaměstnanců - novela zákoníku práce umožňuje vládě, aby stanovila nařízením okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Možnost stanovit tarifní plat bez ohledu na počet odpracovaných let, se má týkat všech zaměstnanců ve státní a veřejné správě s výjimkou pedagogů. PŘÍSPĚVEK POLITICKÝM STRANÁM A HNUTÍM Postupné snižování státního příspěvku politickým stranám a hnutím za mandáty v parlamentu a krajských zastupitelstvech - od příštího roku dostanou strany a hnutí o pět procent méně, od roku 2012 půjde pak o deset procent (očekávaná úspora v roce 2011 více než 21 milionů korun). |
