Majetkové vyrovnání
Vláda schválila restituční smlouvy s církvemi

Vláda ve středu souhlasila s podobou smluv mezi církvemi a náboženskými obcemi a Českou republikou, které se týkají finančního vyrovnání a vycházejí z přijatého zákona o církevních restitucích. Novinářům to po jednání kabinetu řekli vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) a ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Smlouvy o vypořádání uzavírané vždy mezi státem a jednou ze 17 církví podepíše premiér Petr Nečas (ODS) se zástupci církví už tento pátek.

Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let náhradu 59 miliard korun. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou.

Vláda nevyslyší přání opozice a některých právníků, aby s podpisy smluv počkala, dokud Ústavní soud nerozhodne o stížnostech Věcí veřejných a senátorů i ČSSD na církevní restituce.

Podle Kalouska vláda nevidí důvod s podpisem otálet. Z platné legislativy podle něj plyne povinnost smlouvy předložit a v případě dohody podepsat. "Jakékoliv odkládací účinky tady nejsou nařízeny, a dokonce podle našeho názoru nejsou ani na místě," řekl ministr financí. Je podle něj právem opozice vládu kritizovat. "My si myslíme, že jednáme tak, jak nám zákon ukládá," dodal.

Peake připomněla, že to byl právě Ústavní soud, který na vládu a zákonodárce apeloval, aby otázku církevních restitucí co nejrychleji řešili. "Dokud Ústavní soud nerozhodne jinak, považujeme všechny předpisy schválené v této souvislosti za platné a pro nás zcela závazné," podotkla vicepremiérka.

Smlouva obsahuje i ustanovení, že stát se s církví může dohodnout na tom, že roční splátka finanční náhrady, nebo její část bude vypořádána prostřednictvím převodu státních dluhopisů. Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince. Pro vypořádání prostřednictvím převodu státních dluhopisů může být sjednán termín dřívější.

Zda se určitá církev rozhodne převzít hotovost, či dluhopisy, bude podle Kalouska vždy otázkou konkrétního jednání při každoroční výplatě. "Církve dostanou vybrat, kolik z té částky, která jim přísluší, chtějí vyplatit v hotovosti a kolik vyplatit - budou-li chtít - v dluhopisech za tržních podmínek. Je na nich, aby si ten poměr zvolily," vysvětlil ministr financí. Z hlediska státního účetnictví je podle něj zcela jedno, zda je vydán dluhopis či likvidita.

Smlouva s každou církví obsahuje konkrétní sumu, kterou stát dané společnosti vyplatí jako jednu z forem vypořádání majetkových křivd, a také závazek vyplácet církvím ještě po dobu 17 let příspěvek na podporu činnosti. Ten dnes činí přibližně 1,5 miliardy korun ročně, ale bude se postupně snižovat, až ustane zcela.

Zákon o církevních restitucích počítá vedle toho s vydáváním majetku, podle dostupných informací se jich tyto smlouvy netýkají. Církve a náboženské společnosti mohou o vydání majetku žádat celý letošní rok, od státu mohou dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun, pokud prokážou, že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.

Jedna z církví, kterých se vypořádání týká, Bratrská jednota baptistů v únoru uvedla, že se k plánovanému společnému podepisování smluv o vypořádání mezi církvemi a státem zatím nepřipojí. Rozhodnout se má kolem 20. dubna.

"Nemůžete nikoho nutit, aby podepsal smlouvu. Nicméně zdůrazňujeme, že režim, který je ze zákona, se na ně bude vztahovat také," upozornil Kalousek. Nepřistoupení ke smlouvě podle něj nebude pro Bratrskou jednotu baptistů znamenat pokračování v nynějším právním režimu a za neztenčeného státního příspěvku. Upozornil, že i tato církev bude muset počítat se snižováním peněz od státu v příštích 17 letech. Pokud stát peníze této církvi nevyplatí, budou snižovat schodek rozpočtu.