Volba prezidenta Zemana platí, 109 stížností soud zamítl

Nejvyšší správní soud nevyhověl žádné ze 109 volebních stížností na prezidentské volby. V úterý dořešil poslední tři podněty - jeden odmítl pro opožděnost, dva zamítl. Soud tak potvrdil vítězství Miloše Zemana v první přímé volbě prezidenta, přestože v kampani našel přinejmenším tři protizákonnosti - například inzerát v Blesku s výpady proti Karlu Schwarzenbergovi.

Zemana rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potěšilo. Volby teoreticky ještě může řešit Ústavní soud. Případné stížnosti ale už nemají přímý vliv na Zemanův nástup do funkce. Inaugurace se uskuteční 8. března.

Na Ústavní soud se mohou stěžovatelé obrátit do 60 dnů od doručení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Podání ústavní stížnosti už avizoval Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana. Kohout poukazoval na údajné porušení práv Jany Bobošíkové, která byla z voleb dočasně vyřazena. "Jsem potěšen, že Nejvyšší správní soud dal mé argumentaci zapravdu, avšak nejsem potěšen, že rozhodl zamítnutím mého návrhu," uvedl Kohout. Stížnost prý podá do konce týdne.

Růžový panter

Ústavní stížnosti se nezříká ani nevládní protikorupční organizace Růžový panter, záleží ale na tom, jestli jí k tomu dá veřejnost mandát, například prostřednictvím internetu, řekla za sdružení Iveta Jordanová. Organizace si u Nejvyššího správního soudu stěžovala na hrubé porušení pravidel volební kampaně, rozhodnutí soudu ji podle Jordánové ale zklamalo, zejména kvůli tomu, že se nevyjádřil ke klíčovým důkazům a nevysvětlil, jak dospěl k přesvědčení, že intenzita nezákonností ve volební kampani nemohla ovlivnit výsledek voleb.

Mezi neúspěšnými stěžovateli k Nejvyššímu správnímu soudu byla také olympionička Věra Čáslavská. "Další kroky zvážím po poradě s právníkem. Nejsem ještě rozhodnuta," řekla Čáslavská. Vadil jí především způsob vedení kampaně před druhým kolem prezidentské volby. Podle soudu nestihla při podání stížnosti zákonnou lhůtu. Ani právní aktivista Tomáš Pecina není ještě rozhodnut, zda se obrátí na Ústavní soud. Pecinovi konkrétně vadil způsob, jakým ministerstvo vnitra vyřadilo z voleb Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého, měl výhrady také k prováděcímu zákonu.

Z celkového počtu stížností jich 64 skončilo odmítnutím, zejména proto, že pisatelé nedodrželi zákonnou lhůtu pro zpochybnění výsledku voleb. Další skupinu návrhů soudci vyřešili pouze prostřednictvím korespondence, protože nesplňovaly různá formální kritéria nebo vůbec nebylo jasné, čeho se stěžovatelé domáhají. Věcně volební senát přezkoumal 24 podnětů. Přestože v některých případech zjistil nezákonnosti, volby nezrušil. Zjištěné problémy totiž podle soudu nemohly ovlivnit celkový výsledek. Zeman ve druhém kole porazil Schwarzenberga rozdílem téměř 500 tisíc hlasů.

Řada návrhů se týkala kampaně, v níž Zeman podle stěžovatelů uplatňoval nepravdivé, případně xenofobní a nacionalistické argumenty. Volební senát uznal, že některá tvrzení Zemana nebo lidí kolem něj se voličům mohla jevit jako nekorektní, demagogická či dokonce lživá. Většinou však prý nešlo o tak závažné zásahy, aby si vynutily zrušení voleb. "Volební soud není soud, který rozhoduje jenom podle etických a morálních kategorií. I věci, které obecně asi etické nebyly, tak to ještě a priori neznamená, že se jedná o porušení volebních zákonů," řekl novinářům předseda volebního senátu Vojtěch Šimíček.

Inzerát v Blesku

Soud v kampani zjistil tři konkrétní protizákonnosti. Předně šlo o sporný inzerát v deníku Blesk, kde se objevily ostré útoky na Schwarzenberga, avšak neprokázalo se spojení zadavatele inzerátu se Zemanovým týmem. Jako další problematické prvky kampaně soud jmenoval šíření nepravdivých informací o vystěhování Schwarzenbergovy známé ze zámeckého bytu v Čimelicích nebo pokusy spojovat jeho rodinu s fašistickým a nacistickým hnutím.

"Volební výsledek byl takový, že jsme nedospěli k přesvědčení, že kdyby k těmto protizákonnostem nedošlo, že by volby mohly dopadnout jinak," uvedl Šimíček. Doplnil, že konkrétními protizákonnostmi se ještě mohou zabývat jiné složky justice - například v rovině občanského, osobnostního nebo mediálního práva.

Okolnostmi registrace jednotlivých kandidátů, předvolebním postupem ministerstva vnitra ani prováděcím zákonem k přímé volbě se už nyní Nejvyšší správní soud nechtěl zabývat. Ke všemu se prý vyjádřil už před volbami, když řešil devět stížností nezaregistrovaných kandidátů. "Nemůžeme podruhé vstupovat do téže řeky a řešit věci, které už byly pravomocně skončeny," podotkl Šimíček.

Konkrétní chybu ve volebním procesu zjistil Nejvyšší správní soud v Buštěhradu na Kladensku. V seznamu voličů byla u dvou sourozenců poznámka, že mají omezenou způsobilost k právním úkonům. Komise je proto nenechala volit. Ve skutečnosti ale žádné omezení neměli. Jak se poznámky do seznamu dostaly, buštěhradský městský úřad nevysvětlil. Podle Nejvyššího správního soudu jde o závažné porušení volebního zákona. Vzhledem k půlmilionovému rozdílu hlasů v druhém kole přímé volby však chyba nemohla ovlivnit celkový výsledek. Chybu v práci komise soud zjistil také ve volebním okrsku číslo 10 ve Zlíně, ani ta však nemohla vést ke zrušení voleb.