Ústavní soud odmítl stížnost bývalého poslance Věcí veřejných Petra Skokana proti postupu Poslanecké sněmovny při rozhodování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka. K jejímu projednání soud není příslušný, ústava mu podobnou kompetenci nedává. Sněmovna se navíc už rozpustila, proto jí nebo jejím orgánům nelze ukládat žádné povinnosti.
Skokan si stěžoval na způsob svolání a průběh schůze sněmovny, na které poslanci 7. srpna jednali o žádosti Rusnokovy vlády o vyslovení důvěry. Hlasování se prý uskutečnilo v rozporu s ústavním pořádkem a jednacím řádem. Skokanovi vadilo také to, že při schůzi nefungovalo hlasovací zařízení. Žádal svolání nové schůze.
"Ústavní soud dospěl k závěru, že k projednání takové ústavní stížnosti není příslušný, neboť Ústava ČR takovou kompetenci Ústavního soudu neupravuje a nelze ji ani sebeširším výkladem dovodit v rámci řízení o ústavní stížnosti jednotlivého poslance," uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.
Ve zpochybněných procedurálních otázkách je podle Pospíšila dána autonomie zákonodárné moci. Zájem hlasující většiny převažuje nad vůlí a zájmy konkrétního poslance.
"O podaném návrhu nelze rozhodovat ani v situaci, kdy již došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, neboť nelze ukládat povinnosti neexistující sněmovně a jejím orgánům," doplnil Pospíšil.
Při hlasování ve sněmovně Rusnokova vláda důvěru nedostala. Pro kabinet zvedli ruku zejména poslanci někdejší opozice včetně Věcí veřejných, což nestačilo. Sněmovna se později rozpustila a Česko směřuje k říjnovým předčasným volbám. Premiér Rusnok a jeho ministři jsou v demisi.
