Obecné referendum
Všichni chtějí lidové hlasování. Prosadit se ho však nedaří

Obecné referendum se stalo velkým předvolebním tématem. Jeho prosazení má ale jeden háček. Všechny strany ho chtějí, jen se nemohou dohodnout, jak by měl zákon o obecném referendu ve výsledku vypadat. Strany se nejspíš neshodnou ani na návrhu, který připravili komunisté.

Návrh poslanců opoziční KSČM na zavedení obecného referenda u vlády na středečním večerním jednání zřejmě neuspěje. V připomínkovacím řízení se před středečním zasedání vlády jednotlivé rezorty k návrhu vyjádřily spíš negativně.

Komunistickému návrhu zákona vytýkají, že proces zrušení výsledku všelidového hlasování obchází Senát, když by rozhodovala přijetím ústavního zákona jen Sněmovna, kontroverzní je také návrh, aby voliči pomocí referenda mohli odvolat prezidenta. Slabinou je i to, že návrh KSČM nestanoví hranici nutné účasti voličů pro platnost referenda. Protože pro jeho vyvolání by stačila petice s nejméně 100 tisíci podpisy, o zásadních věcech by prý mohla rozhodnout výrazná menšina obyvatel.

V obcích už funguje

Obecné referendum by se podle komunistického návrhu týkalo otázek na celostátní úrovni, na regionální už lidová hlasování fungují čtrnáct let. Třeba v Praze 7 lidé loni rozhodovali o tom, zda by chtěli novou radnici. Nakonec podle kritiků předražený projekt odmítli. Referendum iniciovali sami obyvatelé Prahy 7 a stálo 750 tisíc korun. "V roce 2012 zde probíhala petiční akce, kde se občané vyslovili v tom smyslu, že tedy by to referendum chtěli pořádat, byl shromážděn dostatečný počet podpisů," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí radnice Martin Vokuš.

Právě zájem veřejnosti je podmínkou pro to, aby referendum vůbec mohlo fungovat. Účast padesáti procent voličů je poměrně šibeniční, protože se v regionech velmi často stává, že výsledek lidového hlasování je neplatný kvůli nízké účasti. Podle občanského hnutí Iniciativa za přímou demokracii je minimální kvorum nesmyslné. " V žádných volbách tomu tak není. Někdo říká, že se to nedá srovnávat, ale právě se to má srovnávat s volbami, protože to je také hlasování a tam žádná účast také není," říká mluvčí iniciativy Ladislav Štítkovec.

Další spornou věcí jsou i náklady na takové hlasování. Zatímco v Praze 7 vyšlo na 750 tisíc korun, celostátní varianta by se prodražila mnohem více. Například mimořádné referendum o vstupu Česka do Evropské unie stálo 400 milionů korun.

Vláda odmítla i Okamurův návrh

Vláda už minulý týden odmítla variantu hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Obyvatelé by podle tohoto návrhu zákona mohli rozhodovat téměř o čemkoli s výjimkou otázek směřujících proti demokratickému řádu a takových, které porušují základní práva a svobody. Z referenda by byly vyloučeny i otázky ke zrušení závazků vyplývajících z mezinárodního práva nebo k zásahům do soudní moci. Vypuštěna byla i minimální účast voličů.

Koalice tento návrh označila za nedemokratický. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera kabinet v řádech týdnů vyvolá diskusi o návrhu zákona o referendu mezi všemi parlamentními stranami tak, aby vláda vlastní návrh předložila do konce letošního roku. "Referendum by se mělo používat výjimečně. Je nepřijatelné, aby o zásadních věcech rozhodlo například pět procent lidí," poznamenal Dienstbier.