Bilance
Vzestup, pád a vytažené drápky. Věci veřejné v roce 2010
30.12.2010 07:00 Původní zpráva
Před rokem mohly Věci veřejné o parlamentu, natož pak o vládě jen sladce snít. V průzkumech jim fandila pouhá čtyři procenta voličů. V květnových volbách jim ale nakonec svůj hlas dalo přes deset procent lidí a strana dnes diktuje podmínky samotnému premiérovi. Polovinu voličů však mezitím VV stihly odradit.
Loni se mluvilo o straně Radka Johna, který koukal z každého předvolebního plakátu. Rok se s rokem sešel a o VV se píše jako o straně Víta Bárty. Muž, o kterém voliči ještě na jaře nic nevěděli, vedl po volbách koaliční jednání a vyjednal si křeslo ministra dopravy.
Bárta si také jako jediný ministr za Věci veřejné svými razantními kroky jako například dojednání slev na započaté dopravní stavby vysloužil uznání veřejnosti i prezidenta Václava Klause. Ostatní ministři VV zatím o svých dovednostech nepřesvědčili. „John toho spoustu nasliboval, ale zatím toho moc neudělal. O Jankovském ani nevíme, jestli vůbec chodí do práce. A Dobeš, to je katastrofa, ten nemá žádnou koncepci,“ hodnotí půlroční působení ministrů VV politolog Jan Bureš.
Že se Věci veřejné, protestní strana brojící proti politickým dinosaurům, nakonec samy staly součástí establishmentu, jim uškodilo. Když se k tomu přidaly kauzy a aféry jako špiclování politiků ODS bezpečnostní agenturou ABL, jejímž majitelem byl Vít Bárta, či ministr vnitra John prověřující blikající krabičky, ze kterých se vyklubala reklama mobilního operátora, voliči své preference rychle přehodnotili. Podle toho také dopadly podzimní volby do Senátu a zastupitelstev - VV pohořely. Přišlo hořké vystřízlivění z květnového úspěchu. Jak na něj navázat, si měli zástupci VV říci na prosincové ideové konferenci.
Přelétaví voliči
„Ideová konference strany vůbec nesplnila to, co ta strana potřebuje jako sůl, tedy jasně vyprofilovaný program,“ myslí si Bureš. Strana má podle politologa problém v tom, že její zakladatelé jsou klasičtí představitelé neoliberálních hodnot, „předtím jistě volili ODS“, ale stranu se snaží tlačit na střed a dělat populistická gesta jako odložení školného, aby se zalíbili středovým voličům. „To jsou ale věční nespokojenci hledající alternativy. Často mění své postoje, jsou přelétaví,“ vysvětluje Bureš.
Orientace na takovýto elektorát a snaha si ho udržet nutí středové strany k radikální rétorice, tvrdí politolog. Dá se proto očekávat, že se VV budou snažit vymezit vůči nepopulárním reformním krokům vlády. O tom svědčí i deklarace, že strana je proti sjednocení DPH (s kterýmžto krokem počítá vládní verze důchodové reformy), ale naopak pro progresivní zdanění příjmů.
Nejmenší koaliční strana vytahuje drápky a bude v tom nejspíš pokračovat i v průběhu dalšího roku. VV pohrozily, že pokud do konce roku 2011 vláda nepřijme protikorupční opatření Radka Johna, strana zváží odchod z vlády. Vůbec nejvýrazněji otřásly VV koaliční stabilitou minulý týden, kdy hrozily vyslovením nedůvěry, pokud nebudou splněny jejich požadavky – odchod policejního prezidenta Oldřicha Martinů, návrat Libora Michálka do čela Státního fondu životního prostředí a urychlené přijetí protikorupčního balíčku. Premiér Nečas se zprvu takovému diktátu vzpouzel, ale poté, co si prezident Václav Klaus pozval rozhádanou koalici k sobě na kobereček, VV dostaly garance přímo od hlavy státu.
VV nenechávají své koaliční partnery v klidu ani poslední dny v roce. O podobě plánovaných reforem zdravotnictví a důchodového systému mají v on-line referendech rozhodnout členové a příznivci strany. Reformy jsou přitom pilířem koalice, která na nich postavila svůj vládní program. Pokud neprojdou, hrozí koalici rozvrat.
Silné téma, charismatický předseda
Podle odborníků však takovéto silácké postoje nestačí. „Pokud se středové strany nezaměří na silná témata a nemají charismatické politiky, tak se v politice příliš dlouho neudrží,“ varuje Bureš. Věci veřejné proto sázejí na téma korupce, které má potenciál oslovit široké spektrum voličů. „To téma se ale už vyčerpalo, strana se musí odhodlat k jasnému programovému posunu, jinak jí hrozí stejný pád jako Straně zelených,“ připomněl politolog Pavel Šaradín osud strany, která se v Poslanecké sněmovně udržela jen jedno volební období.
Kromě klíčového tématu se navíc vyčerpalo i charisma předsedy strany Radka Johna. VV na jaře čeká volba nového šéfa a John už připustil, že svůj post možná obhajovat nebude. Kdo by ho měl nahradit, je už více méně jasné – současná místopředsedkyně strany Karolína Peake. Žena v čele by bezpochyby slušela každé straně, obzvlášť v Česku, kde parlamentní strany fungují výhradně pod mužskou taktovkou. I kvůli tomu by ji na špici VV rád viděl neoficiální lídr strany Vít Bárta. Ten svému vlivu uvnitř partaje nechce dát oficiální punc prý proto, že by mu na to kvůli ministrování nezbýval čas. U předsedy a ministra v jedné osobě Johna však kumulace funkcí zjevně nevadí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.