Chystaný evropský pilíř sociálních práv, který by měl zajistit spravedlivé podmínky na unijním trhu práce, by měl přispět i ke srovnání velkých rozdílů ve výdělcích za stejnou práci v členských státech. Řekla to ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní není možné, aby pracovníci v Česku dál vydělávali mnohem méně než jejich západní kolegové u stejného zaměstnavatele.
"Není možné, aby například supermarket v České republice, na Slovensku a v Rakousku, který má stejné zboží, platil jinak za stejnou práci, aby byly rozdíly ve mzdách tak obrovské. Je nehorázné mít za stejnou práci nižší plat," uvedla Marksová.
Už loni psala kvůli nízkým výdělkům nizozemské firmě Ahold, která v Česku provozuje obchody Albert. S nizozemským velvyslancem pak o problému jednal také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). O mzdových rozdílech u stejné firmy v Česku a ve Francii se zmínil i francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandovi při jeho loňské návštěvě ČR.
Podle předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renáty Burianové jsou výdělky v obchodech nízké a měly by se zvednout. Liší se mzdy i podmínky v jednotlivých řetězcích, ale také podle regionů. Odbory si loni stěžovaly na to, že provozní pracovníci v Albertech vydělávají v průměru kolem 12 500 korun hrubého. Burianová uvedla, že se po vyjednáváních podařilo dohodnout zvýšení. Průměrná částka činí nyní asi 14 tisíc Kč, uvedla odborářka. Podle vedení společnosti je výdělek vyšší, a to i o 2 tisíce korun.
Na pracovní podmínky a mzdy v jednotlivých řetězcích se podle ministryně zaměřila i inspekce práce. Do několika týdnů by měla mít výsledky kontrol.
Podle Marksové by ke srovnání situace v jednotlivých státech mohl přispět připravovaný evropský pilíř sociálních práv. Záměr na stanovení pravidel, která by zajistila spravedlnost na unijním trhu práce, představil v září 2015 šéf Evropské komise. Ta předběžný návrh předložila loni v březnu. Na webu uvedla, že přetrvávající "hospodářská a sociální nerovnováha" v členských státech může ohrozit výkonnost celku a neschopnost odstranit rozdíly může vést k nákladnějším problémům. O dokumentu se nyní v Evropském parlamentu jedná.
Srovnání průměrných mezd v EU zveřejnil před měsícem Český statistický úřad. Počítal s údaji za rok 2014. Výdělek českého pracovníka odpovídal 37 procentům částky, kterou za svou práci dostával průměrný obyvatel EU. Česká kupní síla se rovnala 59 procentům průměrné kupní síly v EU. Celkem 18,7 procenta českých zaměstnanců patřilo k takzvané "pracující chudobě", když pobírali méně než dvě třetiny mediánové mzdy.
