Přišlo to jako blesk z čistého nebe: SPD Tomia Okamury a SPO, jejímž čestným předsedou je prezident Miloš Zeman, půjdou po úspěchu v krajských volbách do těch sněmovních samostatně. Definitiva? Nikoli. Podle informací TÝDNE rozhodne právě prezident. A Okamura jen zvyšuje svou cenu.
Trvalo to více než rok. Neformální schůzky a počáteční oťukávání v pražských kancelářích a kavárnách vystřídala v listopadu 2015 intenzivní jednání o těsné spolupráci okamurovců (SPD - Svoboda a přímá demokracie) a zemanovců (SPO - Strana práv občanů) v krajských volbách. Ladil se společný program, vybíraly tváře a hesla pro kampaň. Strany se shodovaly především v pohledu na nebezpečí plynoucí z nelegální migrace, volaly ale i po přímé volbě starostů a hejtmanů nebo třeba po zrušení televizních koncesionářských poplatků pro seniory.
Letos na podzim se pak sešikovaly za prezidentem Zemanem a ve volbách výrazně překvapily. Zatímco jiná protiimigrační hnutí zcela propadla, koalice SPD a SPO se dostala do devíti (respektive deseti v případě SPD) krajů a získala celkem 34 zastupitelů. "Jde o obrovský úspěch vlasteneckého hnutí, které prosazuje přímou demokracií a které existuje pouhých 14 měsíců," hlásil pár minut po sečtení hlasů Okamura.
Nečekaný úspěch v sobě ale přinesl i první problémy, jež se v zárodku objevily už při sestavování kandidátek. Možná i proto ten samý Okamura jen o pár týdnů později vystoupil s překvapujícím usnesením celostátní konference SPD: "Hnutí se zúčastní voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017, bude v těchto volbách kandidovat samostatně a volebním lídrem hnutí bude předseda hnutí Tomio Okamura." Plány zemanovců, že se po letech marných pokusů konečně dostanou do sněmovny, se v tu chvíli ze dne na den obrátily v prach.
Uražená ješitnost
Proč bořit úspěšný tandem a vydávat se na nejistou cestu samostatné kandidatury? Vždyť obě strany se v průzkumech dlouhodobě potácejí pod pětiprocentní hranicí volitelnosti. Sám Okamura to vysvětluje pragmaticky - ve volbách do Poslanecké sněmovny platí pro kandidující koalici vyšší volební klausule. Dvěma stranám tedy nestačí získat pět, ale musejí mít hned deset procent hlasů. A takové metě se okamurovci a zemanovci nikde nepřiblížili ani vzdáleně.
Podle zdrojů TÝDNE ale nejde v první řadě o volební kalkul, jako spíše o uraženou ješitnost.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 5. PROSINCE 2016.
