Sněmovna schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády, které zjevně míří na ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Členové kabinetu sice budou moci dál ovládat firmy, společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Zákon, který nyní zamíří k posouzení do Senátu, po sněmovních úpravách zakáže budoucím členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Pro předlohu hlasovalo 135 ze 183 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Normu nepodpořili jen poslanci hnutí ANO a několik nezařazených členů dolní komory. Babiš, který vlastní skupinu Agrofert včetně mediálního domu Mafra a rozhlasovou stanici Impuls a televizi Óčko, se z dnešního jednání dolní komory omluvil. Ve Sněmovně ale byl přítomen.
Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek před závěrečným hlasováním poděkoval poslancům, že aspoň částečně zvítězil zdravý selský rozum, když Sněmovna odmítla úpravy, podle nichž by člen vlády nesměl vlastnit majetek. Podotkl ale taky, že přijímat zákony kvůli jednomu člověku jde proti základním principům právního státu. "Dohodli jsme se, že většinově nepodpoříme konečnou verzi tohoto zákona, uvedl.
Za rozpačitý a bezzubý označil výsledek hlasování o pozměňovacích návrzích šéf frakce KSČM Pavel Kováčik, který si vzal před konečným hlasováním přestávku na jednání klubu. I malý pokrok je ale podle něho pokrokem a pozitiva převážila.
Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Poslanci nepodpořili návrh ústavně-právního výboru, aby byla neveřejná. Přijali naopak úpravu, podle níž mají oznámení dávat i soudci a státní zástupci. Do soudcovských oznámení, která by shromažďoval Nejvyšší soud, by veřejnost přístup mít neměla.
Ostatní funkcionáři by podávali přiznání podle novely do centrálního registru, který by vedlo ministerstvo spravedlnosti. Poslanci nepřijali úpravu Marka Bendy (ODS) na zachování nynějšího stavu, kdy politici a někteří úředníci posílají každoročně přiznání na několik tisíc míst podle druhu funkce.
Přísnější zák. o střetu zájmů přijat. Oligarchové si budou muset vybrat: buď členství ve vládě, nebo dotace, veř.zakázky a vlastnictví médií
- Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) September 14, 2016
Novela zákona o střetu zájmů, v němž poslanci provedli i další úpravy, zejména ohledně výše hodnoty přiznávaného movitého majetku, je podle vlády součástí protikorupčního tažení. Jednotný registr by měl zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Uzákonění povinnosti předkládat první přiznání při nástupu do funkce umožní zjistit, k jakému majetku funkcionáři za dobu působení přišli. Předloha zvyšuje například i možné sankce za porušení zákona.
|
- Nová právní úprava, nazývaná často "lex Babiš", se začala rodit začátkem letošního roku i v souvislosti s účastí podnikatele Andreje Babiše v politice. To, že místopředseda vlády, ministr financí a šéf hnutí ANO zároveň vlastní jednu z největších firem v zemi, dlouhodobě kritizuje zejména pravicová opozice. Babiš ale tvrdí, že svůj Agrofert od vstupu do vlády neřídí a ve prospěch společnosti nevystupuje. - Ještě před novelou zákona o střetu zájmů, která by měla upravit pravidla až pro příští ministry, přitom rozhodovali poslanci o jiném zákonu, který se mohl dotknout Babišova podnikání již nyní. V březnu Sněmovna hlasovala o zákonu o veřejných zakázkách, do kterého navrhoval poslanec Martin Plíšek (TOP 09) přidat ustanovení, podle kterého by se o zakázky nemohly ucházet firmy, v nichž vlastní nejméně deset procent člen vlády. |
