Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odlétá v pondělí na dvoudenní návštěvu Turecka. Chce jednat o migrační krizi a podpořit vzájemné obchodní vztahy, ale bude se zabývat i případem dvojice Čechů, kteří byli v zemi zadrženi kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím. Věnovat by se měl i problematickému projektu stavby turecké elektrárny Yunus Emre, na který poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP.
Zaorálek se setká se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavusogluem a s předsedou parlamentu Ismailem Kahramanem. Chce se seznámit se situací v zemi po červencovém pokusu o státní převrat, mluvit o migrační krizi a o vztazích mezi Tureckem a Evropskou unií. Osmadvacítka uzavřela s Ankarou v březnu dohodu, která umožňuje vracet migranty z řeckých ostrovů do Turecka. Kvůli sporům o bezvízový režim však turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v minulosti pohrozil vypovězením dohody.
Významným bodem Zaorálkových jednání v Turecku bude vývoj případu dvojice zadržených Čechů. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas čelí podezření z členství v ozbrojené teroristické organizaci. Turecké úřady je zadržely v listopadu a česká diplomacie usiluje o to, aby byli oba vyhoštěni do České republiky.
Ministerstvo zahraničí nemá informace, že by jednání obou Čechů bylo trestné podle českého práva. Upozornilo však, že Turecko považuje milice syrských Kurdů YPG, ke kterým se zadržení Češi veřejně hlásí na sociálních sítích, za odnož turecké Strany kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku řazena k teroristickým skupinám.
Zaorálek bude jednat rovněž o situaci kolem elektrárny Yunus Emre, jejíž stavba stále není dokončena. Pokud se problém nepodaří vyřešit, mohou náklady spojené se stavbou elektrárny dopadnout na české daňové poplatníky. Ministr průmyslu Jan Mládek odhaduje, že náklady na státní rozpočet by mohly dosáhnout zhruba 15 miliard korun.
Hlavním dodavatelem je česká společnost Vítkovice Power Engineering, která je však v insolvenci. Dlužníkem je turecká společnost Adularya, součást holdingu Naksan, nad kterým má po červencovém pokusu o převrat kontrolu turecká vláda. Majitelé a členové managementu holdingu byli zadrženi nebo emigrovali.
Oba bloky elektrárny jsou stavebně a montážně prakticky dokončeny. Během testování se však objevily technické problémy, jejichž odstranění představuje dodatečné náklady 80 až 100 milionů eur (až 2,7 miliardy korun). Ty zůstávají nedořešeny kvůli politickým událostem a kvůli neshodám o původ těchto problémů.
