Reakce
Zaorálek: Česko nerezignovalo na obhajobu lidských práv v Číně

Tím, že Česká republika nebude kritizovat okupaci Tibetu, nerezignovala na obhajobu lidských práv v Číně, ale jen se snaží obnovit normální vztahy s Pekingem. Řekl to ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který Čínu příští týden navštíví. Česká vláda usiluje o rozšíření obchodní spolupráce s asijskou velmocí, opozice ale kabinet kritizuje, že vyměnil ochranu lidských práv za peníze. Nezpochybňování hranic Číny nabylo podle Zaorálka v současnosti na významu se snahami o udržení územní celistvosti Ukrajiny, ohrožované sousedním Ruskem.

Debaty o přístupu ke komunistické Číně vyvolalo středeční prohlášení premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že se Česko bude řídit evropskou politikou vůči Pekingu, která uznává neoddělitelnost Tibetu a nevměšování do vnitřních záležitostí Číny. "A také platí, že jestliže Česká republika dlouhodobě respektuje územní celistvost Číny, logicky nemůžeme uznávat tibetskou exilovou vládu," řekl Sobotka. Šéf opoziční TOP 09 Karel Schwarzenberga připomněl, že lidská práva jsou porušována nejen v Tibetu, ale na celém území Číny. "Jsou lidé, ... kteří opustí cestu ctnosti a položí se za peníze. Bohužel to je teď česká vláda," kritizoval ji.

"V žádném případě to není tak, že bychom vyklízeli pozice, protože potřebujeme uspět s exportem a investice," odmítl Zaorálek tyto výtky. "Neznamená to, že bychom nerozvíjeli politiku lidských práv, která je jedním ze základních principů naší zahraniční politiky," dodal.

"V případě Číny nejde o nic jiného, než že se snažíme docílit normálních vztahů, které tady léta nebyly," uvedl ministr zahraničí. Stejně jako Sobotka zdůraznil, že deklarovaným respektem k územní celistvosti asijského obra Česko zopakovalo jen to, co již dříve prohlásila Evropská unie i státy jako Německo, Francie nebo Dánsko.

Otázka lidských práv bude podle Zaorálka zmíněna i v oficiální deklaraci, kterou v Číně uzavře. "Při jednání s Číňany jsme prosadili, že součástí našeho prohlášení je i vzájemné konstatování významu a respektu k lidským právům," přiblížil ministr. Šéf české diplomacie Čínu navštíví poprvé po 15 letech. "Kdyby to tam nebylo, tak bych si nedovedl představit, že bychom mohli tuhle debatu vůbec zahájit," doplnil.

Politická spolupráce s Pekingem je podle Zaorálka předpokladem pro to, aby Česko mohlo uzavírat větší kontrakty s Čínou, o které má česká vláda eminentní zájem. "Nemá valného smyslu, když chceme s někým kooperovat, tak si vzít jako první téma jeho nedostatky," poznamenal ministr.

Respektování územní celistvosti Číny podle něj dostalo nový význam v souvislosti s událostmi na Ukrajině, jejíž poloostrov Krym v březnu anektovalo Rusko a nyní Moskva vyjádřila připravenost chránit ruskojazyčnou menšinu na východě Ukrajiny. "Když po nás dnes Čína chce, abychom řekli, že respektujeme její hranice, tak mi stejně tak věříme, že Čína to bude uznávat i u jiných států," uvedl Zaorálek.

Právě ruská intervence na Ukrajině podle něj vedla ke ztrátě důvěry v Rusko a jeho trh, a proto se zahraniční investoři včetně Česka logicky obracejí na Čínu. Česko tam má podle ministra zájem o podporu exportu, spolupráci v leteckém průmyslu, energetice, zemědělství, v cestovním ruchu nebo kultuře. S čínskými politiky bude jednat také o investicích Číny v ČR. Zaorálkova cesta má otevřít dveře pro další návštěvy českých představitelů; do Číny by měl jet ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) a později možná i premiér Sobotka a prezident Miloš Zeman. V září bude Praha hostit také summit 16 středoevropských zemí a Číny.

"Tohle je tak první krok v jakési 'čínské ofenzivě'. Připadá mi, že by byla chyba, kdyby tu byla vláda, která by se rozhodla tento obrovský prostor ignorovat a pokračovat v tom, co se tu dělo doposud, kdy jsme Čínu drželi bokem," uzavřel Zaorálek.