Změny ve sněmovně
Zatočíme s holubníkem ve sněmovně, plánuje koalice

Pevně stanovený program schůze, více času na prostudování zákonů a konec podezřelých pozměňovacích návrhů. Tak si koalice maluje změny, které chce ve sněmovně zavést v prvním pololetí příštího roku. Zabránit by měly i vlivu lobbistů.

Novelu zákona o zadávání veřejných zakázek by asi málokdo hledal v zákonu o surových diamantech. Stejně tak by asi nikoho nenapadlo, že v zákoně o dopravním bodovacím systému najde zmínky o vinařství. Takto ukrytým a nesmyslným "přílepkům" by mělo v příštím roce odzvonit. Podvýbor pro jednací řád sněmovny totiž chystá jeho novelu, která má přílepkové praxi zabránit.

Teď může během druhého čtení zákona ve sněmovně kterýkoli z poslanců bez jakéhokoli zdůvodnění připojit k zákonu tzv. pozměňovací návrh. Ten by se sice měl týkat projednávaného zákona, často však tomu tak nebývá a k zákonu se tak bez vysvětlení "přilepí" nesouvisející novela. Poslanci tak ztrácejí přehled, o čem vlastně hlasují, což nahrává různým lobbistickým skupinám.

Na konci minulého volebního období se například poslanec Jiří Polanský (ODS) pokusil do zákona o neziskových společnostech vsunout novelu o soudech a soudcích. Podle ní by předsedou Nejvyššího soudu mohl napříště být i právník bez soudní praxe a odpovídající odbornosti. Spekulovalo se, že s přílepkem poslance oslovila tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která si tak chtěla přichystat teplé místo po složení funkce.

Spolčení hlupců

Příští rok by se proto mělo podávání "pozměňováků" ztížit. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) navrhuje, aby je už nemohli podávat jednotliví poslanci, ale jen skupiny o pěti či deseti poslancích.

"V zahraničí to je naprosto běžné. Sice tím nezabráníte 'spolčení hlupců', ale je to složitější. Poslanci si musí vyjednat podporu a dá se tím omezit vliv lobbingu," vysvětluje místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV).

Lobbistům by mělo zkřížit plány i prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením z dnešních 72 (popř. 48) hodin na tři až čtyři týdny. To by dalo předkladateli zákona dostatek času na vypracování zdůvodnění návrhu a vypočtení jeho dopadu do státního rozpočtu. Všechny pozměňovací návrhy by navíc musely být poslány navrhovateli (většinou jednomu z ministrů), který by se k nim písemně vyjádřil a řekl, jestli změny doporučuje, nebo odmítá. Zákonodárci by stanovisko měli k dispozici alespoň deset dní před hlasováním.

"Teď se sněmovna dovídá, co si o návrhu myslí ministr, pár vteřin před samotným hlasováním a poslanci nemají žádný prostor ke zvážení všech pro a proti. A tam je zakopaný pes a to ti lobbisti, co se motají kolem sněmovny, dobře vědí," poukazuje na nedostatky jednacího řádu Němcová, podle které je měsíční lhůta nejlevnější a nejtransparentnější způsob, jak legislativní proces zprůhlednit.

Dva týdny stačí

Podle člena podvýboru pro změnu jednacího řádu Jeronýma Tejce (ČSSD) je ale měsíční lhůta zbytečně dlouhá. "Dalo by se to zvládnout i za čtrnáct dní. Pokud budeme prodlužovat legislativní proces, bude vláda stále častěji prosazovat zrychlené projednání ve stavu legislativní nouze", myslí si a navrhuje, aby součástí pozměňovacích zákonů bylo i to, kdo se na jejich přípravě podílel.  

Proti prodloužení lhůty nic nenamítá ani šéf komunistů Vojtěch Filip. "Ale pokud jde o omezení práva zákonodárce podávat návrhy zákonů, popřípadě pozměňovací návrhy, s tím zásadně nesouhlasím, protože počet těch, kteří mají v České republice právo legislativní iniciativy se trvale snižuje," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.

Komunistickému předákovi se nelíbí ani další návrh předsedkyně sněmovny, aby pořad schůze tak, jak ho schválí organizační výbor, byl neměnný. "A ne takový ten český holubník, kdy si každý poslanec na poslední chvíli vzpomene, že jeho zákon má být předřazen před všechny ostatní," vysvětluje svůj záměr Němcová. Filip je ale proti: „Není možné, aby jeden z orgánů sněmovny byl více než sněmovna. To je neústavní postup, který zcela odmítám."