Strana zelených bude o prvním prosincovém víkendu v Brně volit nové vedení. Program třídenního sjezdu obsahuje i návrh na změnu stanov, jejíž přijetí má znamenat zásadní obrat v chodu strany. Republiková rada má být napříště podřízena předsednictvu.
Návrh počítá s tím, že širší vedení strany - republiková rada - bude voleno jiným způsobem než dosud a nebude mít napříště vlastní předsednictvo. Jde o změnu, kterou se na loňském teplickém sněmu nepodařilo prosadit tehdejšímu předsedovi Martinu Bursíkovi. Za klíčový označuje předsednictvo SZ také návrh svolávat stranický sjezd každý rok, jednou jako volební, podruhé programový.
ČTĚTE TAKÉ: Nový výzkum CVVM: ČSSD zvyšuje náskok před ODS
Sněm zelení pořádají v okamžiku, kdy jejich preference poklesly pod pět procent nutných pro vstup strany do sněmovny. Zelení tak ztrácejí pozici, kterou získali v roce 2006, kdy se po sněmovních volbách dostali i do vládní koalice. Po drtivé prohře v evropských volbách se Bursík vzdal funkce předsedy SZ, v čele zelených ho nahradil první místopředseda Ondřej Liška, v Brně chce funkci obhájit. Ucházet se o nejvyšší stranický post chce i pražský zastupitel a bývalý místopředseda republikové rady Matěj Stropnický.
ČTĚTE TAKÉ: Jacques: Za propadákem zelených stál Soukup
O návrzích na změny vnitrostranických pravidel v uplynulých měsících zelení diskutovali. Podle organizátorů sjezdu není realistické všechny návrhy probrat najednou. V Brně by tak měly být vedle třech klíčových, na kterých ale nebyla zatím nalezena shoda, přijaty technické a konsenzuální změny. "Ostatní sesbírané podněty, které mají komplexní charakter nebo nejsou dosud dostatečně prodiskutovány, budou předloženy k vnitrostranické debatě po prosincovém sjezdu s cílem předložit je v konsolidované formě k rozhodnutí sjezdu, který by se měl konat v příštím roce a měl by být věnován výhradně stanovám," uvádí předsjezdové materiály.
Přísnější pravidla
Zelení se sejdou v pátek 4. prosince v brněnské Sportovní hale Morenda, už v pátek večer by se mělo ukázat, jakou podporu návrh na změnu stanov má. Delegáti budou totiž hlasovat o jednacím řádu sjezdu, který zakazuje podávat nové pozměňovací návrhy či protinávrhy vzhledem k tomu, že jde o "složitý dokument právní povahy". Podle návrhu jednacího řádu bude moct sjezd jednat pouze o připomínkách ke změně stanov doručených hlavní kanceláři do 20. listopadu.
Po zkušenostech s bouřlivým jednáním v Teplicích předsednictvo strany také navrhuje, aby interní debaty delegátů a kandidátů byly vedeny v kuloárech a na speciálních k tomu vyhrazených místech, nikoli v hlavním sále před objektivy kamer. "Proto je navrženo stanovit termín pro oznámení kandidatur tak, aby mohl být vymezen dostatečný prostor pro individuální dotazy delegátů a odpovědi kandidátů. V samotném bodě volby je pak navrženo dát prostor pouze kandidátům k jejich politickým projevům a neotevírat v rámci bodu rozpravu," uvádí důvodová zpráva k návrhu jednacího řádu sněmu.
ČTĚTE TAKÉ: Bursík zvažuje kandidaturu do sněmovny
Organizátoři sjezdu chtějí také stanovit, že delegáti budou moct v diskusi vystoupit pouze dvakrát - poprvé s dvouminutovým, podruhé s minutovým příspěvkem. Návrh má zabránit zablokování sněmu účelovými obstrukcemi. Jednací řád má také umožnit předsedajícímu sjezdu ukončit debatu, bude-li sněm v časovém skluzu. Od řečnického pultíku má být také možné vyprovodit delegáta, jehož chování nebude "odpovídat vážnosti jednání".
Co bude s republikovou radou?
Největší vnitrostranické boje se v minulosti odehrály mezi předsednictvem a republikovou radou, jejíž většina byla v minulosti volena sjezdem. V Teplicích Bursíkovo předsednictvo odvolalo členy republikové rady zvolené na sjezdu 2007 v Praze. Aktuálně proto tvoří republikovou radu pouze zástupci krajských organizací, členové předsednictva a poslanci.
Podle nového návrhu má být vypuštěna volba 20 členů rady sjezdem a zvýšen počet zástupců nominovaných kraji, a to podle klíče odvozeného z počtu členů v jednotlivých regionech. Svoláváním a řízením jednání republikové rady by mělo být podle nových pravidel pověřeno přímo předsednictvo strany, funkce předsedy a místopředsedů by měly být ze stanov vypuštěny. V "měkčí" variantě by předsednictvo zasedání republikové rady svolávalo a řídilo by ji podle jednacího řádu zvolené pracovní předsednictvo.
Foto: Karel Šanda, Robert Sedmík
