Sjezd
Zelení nepřepřáhli. Liška porazil Štěpánka a zůstal šéfem strany

Předsedou Strany zelených (SZ) zůstává Ondřej Liška. Na volebním sjezdu strany v pražském hotelu Olympik Artemis mu vyjádřilo důvěru 125 ze 198 přítomných delegátů. Liška tak s výrazným náskokem porazil svého vyzyvatele Petra Štěpánka, předsedu pražské organizace SZ. Za jednu z hlavních priorit pro následující období označil staronový předseda úspěch v jarních volbách do Evropského parlamentu.

Štěpánek, jenž byl za pražského primátora Pavla Béma (ODS) radním pro životní prostředí, od delegátů v tajné volbě obdržel 66 hlasů. Sedm hlasujících odevzdalo prázdné volební lístky. Liška ve své děkovné řeči ocenil Štěpánka za "férový a kultivovaný zápas", který spolu svedli.

První místopředsedkyní SZ se stala starostka Nového Lískovce Jana Drápalová, která neměla protikandidátku. Ve veřejné volbě se pro ni vyslovilo 150 delegátů. Zelení dodržují pravidlo, že pokud je šéfem strany zvolen muž, první místopředsedkyní musí být žena.

Strana si v pozdních večerních hodinách vybírá i zbytek předsednictva, které původně plánovala volit až v neděli. Výsledky voleb však budou sečteny až ráno.

Liška, který byl v letech 2007 až 2009 ministrem školství ve vládě Mirka Topolánka (ODS), stojí v čele strany od prosince 2009. Tehdy nahradil Martina Bursíka. Ve volebním projevu jmenoval mezi svými cíli pro příští dva roky úspěch v jarních evropských volbách, který podle něj může ve prospěch SZ ovlivnit podzimní volby komunální, či sestavení týmu stínových ministrů strany pro klíčové oblasti. Tradičně varoval před snahou o prolomení těžebních limitů, zelení by podle něj také měli "demaskovat Temelín jako největší tunel v dějinách této země". Vedle ochrany životního prostředí akcentoval prosazování rovných šancí pro muže a ženy nebo vzdělání pro každé dítě.

Liškův vyzyvatel Štěpánek kritizoval SZ za nejednotnost. "Nedokázali jsme vytvořit jednu střechu, pod kterou bychom se všichni cítili dobře," prohlásil. Připomněl například odchod někdejšího libereckého primátora Jana Korytáře či bývalého předsedy Zelených Martina Bursíka, který si krátce po vystoupení ze SZ založil Liberálně ekologickou stranu.

"Je nás 1500, rozložení je hodně nerovnoměrné. Na spoustě míst republiky prostě neexistujeme," uvedl s tím, že jedním z jeho cílů by bylo to, aby v každém okrese byl aspoň jeden člen SZ.

Zdrženlivě se Štěpánek vyjádřil k aktivitě strany na sociálních sítích, sám například nemá profil na Facebooku. "Musíme zpět za lidmi, mimo virtuální realitu," apeloval na delegáty sjezdu s tím, že "like není hlas".

Strana zelených vypadla z nejvyšší politiky po sněmovních volbách v roce 2010, kdy nepřekročila pětiprocentní hranici, a nedostala se tak do Sněmovny. Má ale zastoupení v Senátu. V roce 2012 na její kandidátce uspěla bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Zelení společně s KDU-ČSL a Pirátskou stranou podporovali také úspěšnou kandidaturu senátora Libora Michálka v Praze 2.

V podzimních sněmovních volbách zelení na poslanecká křesla opět nedosáhli, získali 3,2 procenta hlasů. Proti minulým volbám si ale mírně polepšili a díky překročení tříprocentní hranice mají nárok na pravidelné státní příspěvky.