Nový prezident Miloš Zeman do průběhu církevních restitucí nebude zasahovat. Prohlásil to v diskusním pořadu na televizi Prima. "Pokud neprojde - a zřejmě neprojde - žaloba k Ústavnímu soudu týkající se církevních restitucí, tak už prezident nemůže zasahovat," konstatoval.
Domnívá se však, že by církve prostředky, které z restitucí získají, měly použít především na sociální záležitosti, třeba na provoz takzvaných hospiců. Například v léčebnách pro dlouhodobě nemocné podle něj panují dosti neutěšené poměry "Zatímco hospic není předstírání, že vás někdo léčí, i když tento aspekt je tam také, ale je to především místo pro důstojné umírání," dodal. Představitelé církve, se kterými mluvil, prý na to reagovali pozitivně.
"Do výběru ministra obrany mluvit nebudu"
Zeman se také ve svém prvním velkém televizním vystoupení po páteční inauguraci vyjádřil o svém vztahu k Nečasově vládě a některým z jejích ministrů. Mimo jiné prý nebude Petrovi Nečasovi (ODS) zasahovat do výběru nového ministra obrany. Návrhy na obsazení tohoto postu je podle něj z ústavy především záležitostí premiéra. Prezident se k jeho návrhu může vyjádřit, ale až přijde, řekl Zeman.
Mimo jiné v té souvislosti konstatoval, že jedna z jeho budoucích zahraničních cest povede k českým vojákům v Afghánistánu. Bojují podle něj proti mezinárodnímu terorismu a je lépe, když se tato válka odehrává daleko od českých hranic, než aby teroristé vyhodili do vzduchu například Nuselský most.
Ve své funkci přitom nehodlá dělat žádné problémy svému konkurentovi z prezidentských voleb, ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09). V mnoha věcech se s ním prý shoduje, například v názoru na evropskou politiku či Izrael.
"Pokud jde o pana ministra zahraničí, tak tam vzhledem k tomu, že pan prezident Klaus v posledních dnech svého volebního období podepsal velkou většinu velvyslanců, tak neočekávám velké tenze," řekl Zeman. Tenze prý nehodlá dále ani vyvolávat a dělat na Schwarzenberga aligátora. V nejbližších dnech se však s vládou chce sejít a mimo jiné s ní otázku zahraniční politiky.
Drábek podvedl Českou spořitelnu
Zeman už ovšem nebyl tolik vstřícný vůči Schwarzenbergovu stranickému kolegovi a bývalému ministrovi práce a sociálních věcí Jaromíru Drábkovi. Byl podle něj jedním z nejhorších, ne-li úplně nejhorším ministrem práce. "Kdyby ve své funkci nedělal úplně nic, prospěl by České republice mnohem více než činy, které vykonal, neřku-li spáchal," míní Zeman.
Příkladem je podle něj projekt sociálních karet, kde prý Drábek podvedl Českou spořitelnu, protože jí slíbil něco, co nemůže splnit. Je prý například nesmyslné chtít po důchodcích, aby dostávali peníze přes sociální kartu, jak s tím počítala smlouva, kterou za ministerstvo práce podepsal Drábkův první náměstek Vladimír Šiška. Česká spořitelna se teď podle Zemana cítí být Drábkem podvedena.
Zvýšení minimální mzdy? Jen za cenu úspor
Velká podpora, kterou Zemanovi ve druhém kole prezidentských voleb poskytly odbory, jim zřejmě nebude příliš mnoho platná. Ukazuje se to na problému minimální mzdy. Ta se v současnosti pohybuje na úrovni osmi tisíc korun a už od roku 2007 se nezvyšovala. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil by uvítal její zvýšení o tisícovku. To však podle Zemana neodpovídá ekonomickým možnostem státu. "Ale zvýšení o 500 korun, a to za cenu úspor v jiných výdajích, a to i sociálních, je možné," domnívá se Zeman.
Na rozdíl od svého předchůdce V8clava KLause však Zeman je připravený podepsat tazvaný euroval, který má zabezpečit finanční stabilitu země. Ale učinil by tak "s pokrčením ramen", protože euro podle něj přijme Česká republika nejdříve za pět let, a nemá proto pro ni do té doby smysl.
