Senát by měl podle šéfa evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) odmítnout výroky prezidenta Miloše Zemana, kterými fakticky legitimizoval ruskou anexi ukrajinského Krymu. Horní komora by měla hlavu státu současně vyzvat k tomu, aby respektovala českou zahraniční politiku i mezinárodní právo.
Horní komora se má Zemanovými výroky, které odmítla i dosluhující vláda, zabývat večer. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že jde o "klasický antizemanovský folklor a další antizemanovskou spartakiádu".
"Považovat anexi Krymu za věc, se kterou se nedá už nic dělat, považuji za podminovávání základů mezinárodního práva," prohlásil Hampl.
Místopředsedu Senátu Jiřího Šestáka z klubu Starostů pobouřilo to, že představitel země okupované sovětskými vojsky v roce 1968 "dědici těchto událostí vlastně vystavuje účet, vlastně schvaluje agresi a anexi cizího státu". Zeman podle Šestáka vyřaďuje svými výroky Česko z Evropy, jeho případné znovuzvolení by bylo rizikem.
Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ukrajinské i většinu českých naopak rozhořčil. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neměl Zeman k projevu mandát od vlády a jeho vyjádření byla v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR.
Hampl uvedl, že debata o Zemanových výrocích byla na jednání Senátu zařazena dodatečně většinou členů horní komory. Doufá v to, že stejnou podporu získá i jím navrhované usnesení k postojům hlavy státu.
Senát by měl v usnesení podle Hampla připomenout také svůj loňský postoj k ruskému obsazení Krymu. V něm jeho oddělení od Ukrajiny označil za výsledek ruské agrese, které nemá oporu v mezinárodním právu.
Horní komora loni také vyzvala hlavu státu ke zdrženlivosti v jejích vyjádřeních. Prezident by podle senátorů neměl poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů ani ohrožovat spojenecké závazky a hodnotovou orientaci Česka.
