Armáda nic neví o záměru vyslat do Jordánska polní nemocnici na pomoc syrským uprchlíkům, jak oznámil prezident Miloš Zeman. Sdělila to mluvčí generálního štábu Jana Růžičková. Schválený mandát na roky 2015 až 2016 podle ní s nasazením polní nemocnice nepočítá. Pokud se na něm ale politici dohodnou, je armáda podle Růžičkové připravena nemocnici vyslat. Podle Zemana se na tom dohodli ústavní činitelé na úterní schůzce na Hradě, které se zúčastnil i ministr obrany Martin Stropnický. Podle dalších účastníků je ale nejprve třeba zjistit, zda o to budou mít Jordánci zájem a kolik vyslání bude stát.
"Jordánsko je stabilní stát, kde je 600 tisíc uprchlíků, takže praská ve švech. Naše velmi známá a všude oceňovaná polní nemocnice, která je zatím umístěná právě v Královéhradeckém kraji, může v Jordánsku prokázat platné služby," uvedl Zeman při návštěvě Královéhradeckého kraje, když oznámil plán vyslat do blízkovýchodní země nemocnici na pomoc uprchlíkům ze Sýrii. "Na základě jednomyslné dohody ústavních činitelů ze včerejška (úterý) chci sdělit, že vám z kraje zřejmě odebéřu polní nemocnici, kterou pošleme do Jordánska, aby tam pomáhala v uprchlických táborech," řekl Zeman.
"V rámci schváleného mandátu na roky 2015 a 2016 se s nasazením polní nemocnice nepočítá. Je to pro nás nová informace. Pokud by bylo záměrem politické reprezentace nasadit polní nemocnici, musela by před jejím vysláním proběhnout důkladná analýza a příprava," uvedla Růžičková, podle níž příprava vojáků na zahraniční misi trvá v průměru půl až tři čtvrtě roku.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který byl úterního koordinačního setkání k zahraniční politice přítomen, účastníci pověřili Stropnického, aby prověřil, zda má Jordánsko o českou polní nemocnici zájem, a posoudil náklady na její vyslání. "K tomuto tématu se pak vrátíme na jednání vlády a na příští koordinační schůzce ústavních činitelů," napsal premiér.
"My jsme to diskutovali jako jednu z alternativ," řekl předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který byl dalším účastníkem jednání na Hradě. Primárně bude podle něj záležet na tom, zda o českou polní nemocnici projeví zájem Jordánsko. Pokud se tak stane, bude se podle něj o této záležitosti dál jednat. Rozhodnout o vyslání polní nemocnice musí podle Hamáčka vláda a Parlament.
Cílem první koordinační schůzky ústavních činitelů na Hradě bylo, aby se představitelé Česka vyjadřovali k důležitým zahraničněpolitickým tématům jednotně, což se doposud ne vždy dařilo. Po jednání si účastníci pochvalovali, že debata byla otevřená a pozitivní. "Mám pocit, že jsme se byli schopni u toho stolu na nějakém výsledku shodnout," poznamenal k výsledku schůzky ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Zeman Jordánsko navštívil minulý týden. Česko uprchlíkům v této zemi už pomáhá v rámci programu Medevac. Do země již třikrát vyslalo lékaře, kteří operují děti s vrozenými srdečními vadami. Pomohli takto více než 20 dětem. Zároveň vláda rozhodla, že udělí azyl 15 syrským rodinám, tedy celkem asi 70 uprchlíkům, kteří jsou momentálně v Jordánsku. Děti z těchto rodin budou ošetřeny v tuzemských nemocnicích.
Polní nemocnici tvoří stany a kontejnery, ve kterých jsou umístěny například operační sály, lékárna či stomatologická ordinace. Nemocnice nabízí péči na úrovni okresní nemocnice. Polní nemocnice je složená ve stovce kontejnerů, po postavení zabírá plochu jednoho až dvou fotbalových hřišť.
Agentura vojenského zdravotnictví, pod kterou polní nemocnice spadá, má zhruba 1146 lidí. Tvoří ji několik týmů, z toho je zhruba 200 zdravotníků, kteří jsou vyčleňovaní pro potřeby polní nemocnice. Roční provoz polní nemocnice při nasazení v zahraničních misích stál kolem 200 milionů korun. Česko má nyní nasazené v Afghánistánu chirurgické týmy v americké nemocnici, kde budou působit minimálně do konce roku 2015.
|
Příklady nasazení české vojenské polní nemocnice v zahraničí
|
|
Afghánistán Albánie Chorvatsko Irák Pákistán |
