Překvapivé kroky
Zeman pouští své lidi z Hradu. Loučí se s druhou kandidaturou?
08.04.2015 08:15
Hradní ceremoniář Jindřich Forejt se pravděpodobně konečně dočká vysněného místa velvyslance ve Vatikánu. Miloš Zeman mu dodal chybějící podpis na pověřovací dekret, který má odloženou platnost až ke konci roku 2017. Informovaly o tom Hospodářské noviny.
Forejtova cesta na diplomatický post se tak neobvykle protahuje. Jako velvyslanec do Vatikánu byl schválen už v roce 2013 Nečasovou vládou. Nakonec ale tehdy překvapivě dekret nepodepsal odstupující prezident Václav Klaus, pro něhož předtím Forejt deset let pracoval.
Miloš Zeman to nyní udělal, i když s odkladem. Prezident si zkušeného šéfa protokolu, který mu organizuje čas, velmi oblíbil, a proto ho do Vatikánu pustí až těsně před koncem svého mandátu v březnu 2018. I tak je to pro Forejta dobrá zpráva, neboť se obával, aby u Zemana nedopadl stejně jako u Klause, kde nakonec zůstalo jen u slibu.
Podobný příslib dostal od Miloše Zemana další klíčový muž prezidentské kanceláře. Šéf zahraničního odboru Hynek Kmoníček by měl zhruba za rok odejít a stát se velvyslancem v USA.
Podle Hospodářských novin prezidentem posvěcené odchody dvou výrazných a dosud nepostradatelných tváří z Hradu naznačují, že nemusí být vůbec jisté, zda bude Miloš Zeman chtít v roce 2018 znovu kandidovat na hlavu státu i pro druhé funkční období.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček říká, že Zeman se dosud nerozhodl, jestli do obhajoby půjde. "Pan prezident to oznámí rok před vypršením nynějšího mandátu. Personální odchody dvou lidí, byť důležitých, v rozhodování nejsou podstatné," říká Ovčáček. Co je tedy podstatné a podle čeho se Zeman rozhodne? "To může být více věcí. Například podle aktuální společenské situace, zda bude cítit podporu veřejnosti, že má pokračovat, nebo jací budou ostatní kandidáti."
Kromě propuštění dvojice Forejt-Kmoníček mluví proti druhé kandidatuře jednoduchý fakt, že Miloš Zeman žádný post nikdy neobhajoval, informují Hospodářské noviny. Premiérem byl jedno volební období v letech 1998 až 2002, kdy rychle oznámil, že do dalších voleb nejde, a určil Vladimíra Špidlu jako svého nástupce. Na někoho vyvoleného by musel ukázat i teď, pokud to vzdá. Kromě toho se Miloš Zeman chová podle deníku tak, jako by snad ani nechtěl svůj mandát obhajovat a jako by se smířil s jednou pětiletkou na Hradě. Místo střízlivých a umírněných kroků sledujeme jeho nepotlačitelnou zálibu v konfrontačním stylu dělícím společnost. Průzkumy potvrzují, že Zeman ztratil až třetinu svých voličů, uvádí list.
Navíc bude v době kampaně počátkem roku 2018 Zemanovi již 73 let. Jeho věrný souputník a další polistopadový veterán, o rok starší Pavel Rychetský, právě na konec roku 2017 ohlásil konec kariéry a předčasný odchod z čela Ústavního soudu.
Dalších pět let mandátu nejvíce chtějí Zemanovi spolupracovníci v čele s klíčovým poradcem Martinem Nejedlým. "Myslím, že pan prezident spíše kandidovat bude. Minimálně si to přeje jeho nejbližší okolí," míní senátor Zdeněk Škromach z ČSSD, který by se v případě Zemanova odstoupení sám rád o prezidentský post ucházel.
Nejedlý se už snaží vytvořit na Hradě novou strukturu, aby po plánovaných odchodech předešel personálním potížím. Teď přivedl Jana Nováka, vedoucího Úřadu vlády za Topolánkovy éry. Stal se šéfem nové sekce, kam patří odbory památkové péče, archivní služby a oddělení styku s veřejností.
V protokolu se zase zaškoluje třiatřicetiletý Vladimír Kruliš. "Záleží především na Miloši Zemanovi, zda do toho bude chtít znovu jít. Pokud ano, bude mi ctí mu s prezidentskou kampaní opět pomoci jako minule," řekl Kruliš pro Hospodářské noviny.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.