Prezident nezahálí
Zeman se v Moskvě setkal s českými a ruskými veterány

Osm československých veteránů z bojů na východní frontě druhé světové války se v Moskvě setkalo se svými někdejšími sovětskými kolegy. Delegace bývalých příslušníků prvního československého armádního sboru v SSSR přiletěla večer do Moskvy spolu s prezidentem Milošem Zemanem u příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války.

České veterány v Moskvě čekalo přes 50 bývalých sovětských spolubojovníků, kteří se zapojili do osvobozování Československa na sklonku druhé světové války. Český prezident v rusky proneseném projevu řekl, že přijel do ruské metropole uctít nejen památku těch, kdo zemřeli při osvobozování Československa, ale všech sovětských občanů, vojáků i civilistů.

"Obrovské díky všem, kdo naplnili své životy a bojovali za svou vlast, ať ruskou, nebo českou," prohlásil Zeman.

Ruské ministerstvo obrany v těchto dnech zveřejnilo několik dosud nepublikovaných dobových dokumentů z válečných let 1943-1945, které se týkají působení československé vojenské mise v Moskvě a prvního československého armádního sboru v SSSR. Mezi dokumenty je například podrobná informace sovětského velení o stavu československých vojenských jednotek v Sovětském svazu z června roku 1944.

Uvádí se v ní mimo jiné, že československý sbor měl v té době 12.783 bojovníků. V období mezi říjnem 1943 a květnem 1944 padlo podle sovětských statistik 285 československých vojáků a zraněno jich bylo 346.

Zveřejněn byl rovněž dopis vrchního velitele československé branné moci Sergeje Ingra sovětskému vůdci Josifu Stalinovi z října 1944. Československý generál v něm děkuje za to, že příslušníci československého sboru mohli po boku Rudé armády vstoupit na území své vlasti.

Mezi dokumenty je také výkaz velitele československého sboru Karla Klapálka o bojové činnosti mezi březnem a dubnem 1945 nebo dopis šéfa vojenské mise v SSSR Heliodora Píky Stalinovi z konce května 1945, obsahující žádost o vyvedení československých jednotek z velitelské pravomoci Rudé armády.