Zavedení sankcí nevede k žádnému rozumnému výsledku, řekl prezident Miloš Zeman k plánům Západu uvalit sankce na Rusko kvůli vojenské intervenci na ukrajinském Krymu. Zeman se také vyjádřil ke slovům ruského prezidenta Vladimira Putina, který akci svých vojsk označil za humanitární misi s cílem pomoci ohroženým ruským občanům na Krymu. Zeman v té souvislosti zmínil "humanitární bombardování" bývalé Jugoslávie, které podle něj příliš humanitární nebylo.
Anketa:
Obáváte se, že by kvůli konfliktu mezi Moskvou a (zatím nelegitimní) vládou v Kyjevě o Krym a východ Ukrajiny mohla propuknout mezi oběma zeměmi válka?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Je mi to jedno. 33%
"Vzpomínám si na humanitární bombardování Jugoslávie. A když jsem pak přijel do Bělehradu, tak moc humanitárně nevypadalo, protože jsem tam viděl zbořenou nemocnici," řekl Zeman. K chystaným sankcím USA a případně Evropské unie proti Rusku se prezident staví skepticky. "Jednou jsem byl v Miami a říkal jsem kubánským emigrantům: blahopřeji vám k vaší politice sankcí. Je tak úspěšná, že Fidel Castro je už padesát let diktátorem. A na příkladě Castra vidíte, že sankce k žádnému rozumnému výsledku nevedou," řekl Zeman.
Ruský prezident Putin v besedě s novináři zdůraznil, že jeho země nechce bojovat s ukrajinským lidem, případné rozhodnutí o nasazení ruské armády bude směřovat jen k ochraně ruských obyvatel. "A kdyby se na Krymu stalo něco ukrajinským občanům nebo tatarským občanům, tak má podle stejné logiky zasáhnout Ukrajina?" řekl novinářům Zeman.
Český prezident zopakoval svůj stabilní názor, že se na Ukrajině mají uskutečnit parlamentní a prezidentské volby, které vyřeší situaci po pádu prezidenta Viktora Janukovyče. "Není možné, aby o vládě rozhodovalo jakékoli náměstí. Ať je to Majdan, ať je to náměstí ve Lvově, nebo naopak náměstí v Doněcku. Ať většina Ukrajinců si zvolí svoji politickou reprezentaci," uvedl Zeman.
Většina Krymu je po víkendu pod kontrolou ruských vojáků, jejichž invazi západní státy označily za nepřijatelnou. Události vyvolalo sesazení režimu prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Janukovyče.
Současné dění na Krymu a snahy jeho ruských obyvatel o spojení s Ruskem přirovnal předseda českého Senátu Milan Štěch k situaci v pohraničí Československa v roce 1938. Tehdy také část tamních obyvatel německé národnosti volala po připojení k nacistickému Německu.
