Věci veřejné stále váhají s podporou církevních restitucí ve vládě. Ranní jednání předsednictva strany ani následné zasedání jejího poslaneckého klubu nepřineslo jednoznačné řešení. Členové nejmenší vládní strany chtějí vědět, kde stát vezme peníze na výplaty finančních kompenzací.
Kvůli dopadům na státní rozpočet v době finančních škrtů uvažují například o zpoždění vyplácení peněžních náhrad, majetek byl měl být vydán v souladu v dojednanými podmínkami, řekla místopředsedkyně strany Dagmar Navrátilová. Další místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová řekla, že s ohledem na ekonomický vývoj ČR je potřeba další diskuse o té části restitucí, které se týkají finančního plnění. Připomněla, že po tři roky se nemá snižovat příspěvek z rozpočtu ministerstva kultury.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) neočekává nic jiného, než že VV dodrží dohodu, ke které se před půl rokem zavázaly. "Plnění dohody s církvemi se předpokládá po dobu 30 let, už to staví argument VV do úrovně hlouposti," poznamenal k návrhu pozdržet peněžní náhrady na dobu, kdy bude ekonomická situace lepší.
Vládní vyjednávači, mezi nimiž byli i zástupci VV, se už minulý rok s církvemi dohodli na tom, že částka, kterou stát vyplatí, bude 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.
Církve také mají podle dohody dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení financování církví státem.
Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let. V současnosti stát církvím na činnost přispívá, každoročně jim platí 1,445 miliardy korun. Dohoda koalice a církví počítá s tím, že po odsouhlasení restitucí bude stát první tři roky na platy duchovních a církevní administrativy přispívat ze svého rozpočtu plnou částkou. Od čtvrtého roku se pak částka každoročně sníží o pět procent. Předpokládá se, že stát přestane církvím dotace na platy vyplácet v roce 2030.
Majetek, který se církvím vrátí - například polnosti či lesy, bude také podle ní možné ekonomicky využít a církevní subjekty také mohou žádat o granty a podobně. Strana podle ní chce především komunikovat s partnery ve vládní koalici. "Není naší ambicí rozbourat církevní restituce," zdůraznila Klasnová.
ODS je postojem nejmenší koaliční strany rozmrzelá. "Je potřeba to rozhodnout a neoddalovat to, o tom jsem přesvědčena. Náklady, které to bude mít finanční, bychom platili tak jako tak podporou církví v dosavadním systému. Prostě to chce do toho říznout, i když veřejnost tomu netleská, to je tedy svatá pravda, jestli to mohu říct takhle," prohlásila šéfka sněmovny Miroslava Němcová (ODS) po obědě s prezidentem Václavem Klausem a předsedou Senátu Milanem Štěchem.