Rekordně nízká účast ve druhém kole senátních voleb prospěla lidovcům, kteří mají disciplinované voliče. Shodli se na tom oslovení politologové. Podle nich lidé nejsou přesvědčeni o přínosu Senátu. Tři senátorské mandáty pro ANO považují spíše za neúspěch, ambice hnutí byly určitě vyšší.
Ve volbách uspěli v devíti z 27 obvodů kandidáti s podporou KDU-ČSL. Po třech mandátech získaly ANO, hnutí Starostů a ODS. ČSSD vyhrála jen ve dvou obvodech stejně jako TOP 09 a Severočeši.cz. Nynější vládní koalici zůstane v Senátu ústavní většina. Zvolit svého kandidáta do horní komory přišlo jen 15,38 procenta voličů, nejméně v historii.
"Voliči vždy chtějí po volbách nějaký konkrétní reálný výsledek, ale tady to zvolením kandidáta končí. Po komunálních, krajských nebo sněmovních volbách vznikají vlády, zastupitelstva nebo rady, které pak určují politiku," řekl politolog Pavel Šaradín.
Podle Josefa Mlejnka by se měli poslanci a senátoři nad rekordně nízkou účastí zamyslet a případně upravit volební systém nebo pravomoci Senátu. "Když lidé nemají zkušenost, že se změna ve složení Senátu nějak reálně odráží do jejich životů, tak k volbám moc nechodí," podotkl. Politolog Jan Kubáček navrhuje zvážit, zda ze Senátu neudělat regionální komoru: "Když už totiž lidé k volbám jdou, preferují regionální osobnosti. Dnešním vítězem voleb je profese starosty," uvedl.
"Strana nemusí mobilizovat, voliči jsou zvyklí chodit"
Nízká volební účast vždy vyhovuje lidovcům, shodli se politologové. "Zásadním způsobem to bylo vidět především na Moravě. Strana ani voliče nemusí nijak mobilizovat, oni jsou zvyklí chodit," míní Šaradín. Podle Mlejnka se díky disciplinované voličské základně v sobotu lidovci projevili silnější, než ve skutečnosti jsou.
Naopak příliš spokojeni nemohou podle politologů být ve štábu hnutí ANO, které získalo tři mandáty, ve hře mělo přitom 14 finalistů. "Nepodařilo se jim oslovit všechny, na které sázeli. Mobilizace nejela naplno, ale řekl bych tak na 60 procent," podotkl Kubáček. Mlejnek ale upozorňuje, že pro hnutí vicepremiéra Andreje Babiše to není tragický výsledek. "Ukázalo se totiž, že ANO má voliče, kteří chodí hlasovat za kandidáty i v tak nepopulárních volbách, jako je druhé kolo senátních voleb," uvedl.
Podle Kubáčka nejvíce prohráli komunisté, kteří letos nezískali v horní komoře ani jedno křeslo. Jde podle něho o systémový problém, kdy strana nedovede motivovat své voliče, přestože i ti jsou považováni za poměrně disciplinované. "Nejvíce to vynikne v kontrastu s dvěma úspěšnými kandidáty Severočechů. Jaroslav Doubrava byl dříve senátorem právě za KSČM, Alena Dernerová má také spoustu středolevých voličů," uvedl Kubáček.
Politologové si všímají i porážek některých známých jmen, zejména pak Zdeňka Škromacha v obvodu Hodonín. Doplatil prý mimo jiné na to, že kandidoval právě proti lidovecké Anně Hubáčkové, která je navíc známá z komunální politiky. "Část voličů navíc odradil třeba svými Hovory od bazénku. Ve snaze prezentovat se jako lidový kandidát překročil nějakou mez a stal se spíše směšným," dodal Mlejnek. S tím souhlasí i Šaradín, který navíc zdůraznil, že Škromach je v politice 20 let a lidé chtějí změnu.
Díky všem! Je to pro nás obrovský úspěch a závazek.
- KDU-ČSL (@kducsl) 15. října 2016
Rekordní počet žen v Senátu
V jednaosmdesátičlenném senátorském sboru bude 16 žen, nejvíce v historii. Dosud jich bylo o jednu méně. O navýšení se postaral úspěch šesti z 11 finalistek v letošních volbách. Vyplývá to z údajů, které v sobotu ČSÚ zveřejnil na volebním webu.
Znovuzvolení se podařilo Aleně Dernerové (za Severočechy.cz) a místopředsedkyni Senátu Miluši Horské (za Nestraníky). V poli poražených skončily Dagmar Terelmešová (ČSSD), Veronika Vrecionová (ODS) i Ivana Cabrnochová (SZ).
Všechny čtyři nové senátorky byly nominovány KDU-ČSL. Jsou jimi zastupitelka Prahy 10 Renata Chmelová (za KDU-ČSL), místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková, starostka Anna Hubáčková a ředitelka bystřického Centra pro seniory Šárka Jelínková.
Klub KDU-ČSL a nezávislí, který bude mít nejméně 15 členů, se tak stane senátorskou frakcí s největším počtem žen. Bude jich celkem šest. Členkami klubu jsou totiž také pardubická senátorka Horská a lékařka Alena Šromová z Litovle.
Průměrný věk senátora? 58 let
V osmičlenném klubu ANO by měly být tři senátorky včetně Dernerové, v pětadvacetičlenném klubu ČSSD budou čtyři senátorky, v klubu ODS jediná. Zbývající dvě senátorky byly zvoleny za Stranu zelených. Výhradně mužské zůstalo složení klubů Starostů i Strany práv občanů s komunisty.
Průměrný věk senátorů se zvýšil zhruba o devět měsíců na 58,31 roku. V porovnání s prvními senátními volbami v roce 1996 se průměrný věk zvýšil o více než pět let. Průměrný věk letos zvolených senátorů je přitom nižší - 57 let. Žádné z nově zvolených senátorek není více než 60 let, z nových senátorů tuto věkovou hranici překročilo osm.
Nejmladším senátorem zůstává dvaačtyřicetiletý Václav Láska (za SZ), nejstarším osmdesátiletý František Čuba (Strana práv občanů).
