Polovina Čechů nechce ani uprchlíky prchající před válkou

Proti přijímání uprchlíků ze zemí s válečným konfliktem je polovina Čechů. Dvě pětiny se kloní k jejich přijetí do doby, než se budou moci vrátit domů, a jen čtyři procenta uvedla, že Česko by mělo uprchlíky přijmout a nechat je se zde usadit. Obyvatelé Slovenska jsou v tomto ohledu ještě vyhraněnější, naopak v Polsku jsou uprchlíkům nakloněni více. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a obdobného průzkumu center CEORG v Polsku a Slovensku.

Proti přijetí běženců je 62 procent Slováků a 38 procent Poláků. Pro přijímání uprchlíků a jejich usazení v zemi se na Slovensku vyslovily dvě procenta lidí a v Polsku šest procent. Polovina Poláků by je nechala v zemi jen do doby, než budou schopni se vrátit domů. Na Slovensku je téhož názoru třetina lidí.

Co se týče uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, je názor Čechů poměrně jednoznačný. Podle 69 procent dotázaných by Česko nemělo uprchlíky a migranty z těchto regionů přijímat, opak si myslí čtvrtina veřejnosti.

Postoje Slováků jsou v tomto ohledu podobné. V Polsku nesouhlasí s přijímáním zmíněných běženců 55 procent občanů, přibližně třetina s tím nemá problém.

Názory na přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou mezi Čechy a Slováky méně jednoznačné. Zhruba polovina dotázaných z obou těchto států ho nepodporuje, dvě pětiny by pro něj zvedly ruku. V Polsku je poměr obrácený, polovina souhlasí a dvě pětiny nesouhlasí s přijímáním ukrajinských uprchlíků.

Přijímání uprchlíků z válčících zemí na přechodnou dobu podporují spíše lidé s vyšším vzděláním a lepší životní úrovní. Vysokoškoláci a občané s vyšší životní úrovní jsou relativně častěji nakloněni i přijetí aspoň nějakých azylantů z Blízkého východu, severní Afriky a Ukrajiny.

Podle zjištění CVVM Češi očekávají, že se cizinci co nejvíce přizpůsobí zvyklostem české kultury, a dlouhodobě je vnímají jako určité bezpečnostní riziko.

Agentury provedly průzkum v první polovině září mezi tisícovkou dotázaných v každé zemi.