Polovina Romů žije na okraji společnosti a trpí diskriminací

Polovina Romů, kteří jsou v Česku, žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny je to přes 113 tisíc lidí. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji se na okraji společnosti ocitly dokonce dvě třetiny tamních romských obyvatel. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou by měla ve čtvrtek projednat vláda.

Romové jsou nejpočetnější národnostní minorita v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v Česku žije 226 300. Tvoří tak zhruba dvě procenta obyvatel státu. V EU je kolem šesti milionů Romů. Například na Slovensku představují devět procent obyvatel.

"Zhruba polovinu Romů v ČR představují Romové, kteří jsou integrovaní do společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučeni nebo jsou sociálním vyloučením ohroženi. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti," uvádí zpráva. Podle ní ale "předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci" od části lidí čelí kvůli svému původu i ostatní příslušníci menšiny, přestože vystudovali, jsou úspěšní v zaměstnání, jejich příjmy jsou dostatečné a nemají dluhy. Představují romskou střední třídu a inteligenci, stojí v dokumentu.

Chudinské čtvrti

Podle něj se Romové ocitají často na periferii měst a obcí v ubytovnách, v minulosti radnice nezřídka romské rodiny na určité místo sestěhovávaly. Přístup k běžnému bydlení je omezený. Lidé bývají zadlužení, žijí z dávek. Podle analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí - místo 80 tisíc jich je asi 115 tisíc. Většinou jsou to právě Romové.

Nejvíc Romů v Česku žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním regionu je jich podle odhadů expertů kolem 58 300 a tvoří sedm procent obyvatel, ve druhém 33 200 a představují asi tři procenta. S vyloučením se potýkají dvě třetiny Romů z těchto regionů.
Nejlepší je naopak situace v Praze, kde se do vyloučení dostalo 17 procent Romů. Ve Zlínském a Pardubickém kraji je to asi třetina romských obyvatel, v ostatních regionech pak polovina.

Statistiky o Romech úřady nevedou. Není tak například jasné, kolik Romů je bez práce. Ekonomika roste a nezaměstnanost v zemi se snižuje. Podle zprávy se dá předpokládat, že se tedy loni zlepšilo i zaměstnávání Romů. Zpráva hodnotí také vzdělávání, bezpečnost či zdraví. Připomíná schválení novely školského zákona, která má podpořit začlenění dětí do běžných škol. Podle dokumentu je podíl romských dětí v takzvaných zvláštních školách mnohem vyšší než u ostatních dětí. Romové z ghett mají také horší zdravotní stav.

Státní rozpočet vydal loni na integraci Romů 66,95 milionu korun. Rozdělila je ministerstva školství, kultury a pro místní rozvoj i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či sociální práce. I když částka byla nejvyšší za poslední tři roky, sumě z minulých let se nevyrovnala. V roce 2010 se na romskou integraci vydalo 86,71 milionu, další rok zhruba o 1,7 milionu méně a v roce 2012 kolem 76,47 milionu. V roce 2013 obnos spadl na 63,07 milionu.