Svátek věrozvěstů
Posilujte toleranci a solidaritu, vzkázal na Velehrad papež
05.07.2013 11:59
Papež František sice na letošní velehradské oslavy 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu nepřijel, věřící před páteční mší oslovil alespoň dopisem. Vzkázal jim, aby opět zhodnotili své křesťanské kořeny, na nichž lze budovat společnost posilující toleranci a solidaritu. Zároveň vyzval, aby věřící znovu objevili vnitřní vazbu mezi evangeliem, posláním církve a svou kulturní identitou.
Podle papeže nabízí cyrilometodějské výročí příležitost nejen věřícím, ale celému národu, aby prohloubil mravní dědictví, které má svůj původ 'v neúnavném působení svatých bratří ze Soluně'. František také ve své zdravici zaplněnému nádvoří před bazilikou připomněl, že křesťanství bylo vždy zdrojem naděje a síly k obnově zejména v nejtemnějších a v nejtěžších dobách.
"Vřele si přeji, aby duchovní a kulturní dědictví Cyrila a Metoděje probudilo ve všech občanech České republiky touhu po vzájemném setkání a otevřenosti. Takové postoje, pokud jsou prožívány v křesťanské lásce, nabývají podoby nezištnosti, odpuštění a smíření," napsal. Na jeho slova ve svém kázání navázal papežský legát, záhřebský arcibiskup Josip Bozanić, jenž papeže na Velehradě zastoupil a byl hlavním celebrantem mše.
Stále svěží staří svatí
Bozanić připomněl odkaz věrozvěstů i význam Velehradu jako 'posvátné půdy, na které soluňští bratři Cyril a Metoděj na pozvání knížete Rostislava započali svoje apoštolské působení mezi Slovany'. "Je třeba putovat sem na Velehrad, abychom poděkovali za dědictví, které nám svatí Cyril a Metoděj zanechali, a abychom lépe poznali důležitost křesťanství v životě a kultuře slovanských národů," uvedl Bozanić.
Dodal, že věrozvěsti na základě písma svatého vytvořili kulturní identitu spojujíce při tom víru, jazyk, písmo i obřad. Podle legáta si byli vědomi důležitosti identity jednotlivých národů, ale stejně tak si vážili společné víry. "V současných okolnostech, ve kterých žije Evropa a evropské národy, poselství této dvojice patronů neztratilo svěžest. Oni nás i dnes učí, jak budovat společenství evropské rodiny a vážit si zvláštností jednotlivých národů a jejich kultur," doplnil Bozanić.
Odkaz soluňských věrozvěstů si v těchto dnech připomíná celá země. Jejich křesťanská misie položila ve druhé polovině 9. století základy vzniku českého státu. Na Moravu přišli z Byzance. Dokázali včlenit evangelium do tuzemské kultury a tu zapojili do života církve. Přeložili biblické a liturgické texty do srozumitelné řeči a upravili pro slovanskou řeč písmo.
Vytvořili ale i světský a církevní zákoník a dali mnoho podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.