Vojáci v aktivních zálohách by mohli pobírat vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. V novele branných zákonů to navrhla skupina poslanců téměř ze všech sněmovních frakcí. Odměny jsou náhradou platu v zaměstnání. Jejich růst by měl podle zdůvodnění zajistit, aby vojákům v aktivních zálohách neklesly kvůli výkonu činné služby celkové příjmy.
"Vzhledem k tomu, že se jedná o zkušené vojáky, kteří tvoří základ jednotek aktivních záloh, není v zájmu státu o ně přijít," napsali ve zdůvodnění předkladatelé, k nimž patří i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vyšší odměny by mohly podle nich přilákat do aktivních záloh i lidi s praxí, tudíž s vyššími platy, než jaké jsou na základních pozicích v ozbrojených silách.
Novela předpokládá, že by odměna vzrostla po dvou letech zařazení do aktivní zálohy o dvě pětiny, po čtyřech letech o desetinu a následně o další desetinu po každých třech letech až do 80 procent. V praxi by to znamenalo, že například od druhého roku zařazení do aktivní zálohy by vojákovi v záloze náležela odměna zvýšená až o 7200 korun ročně, od sedmého roku až o 10 800 korun a od 13. roku až o 14 400 korun ročně.
"Podmínkou výplaty této zvýšené části odměny je výkon vojenské činné služby v pravidelném vojenském cvičení nebo v operačním nasazení," upozornili autoři. Konkrétní výše odměny se vypočítává poměrně podle počtu dnů služby.
Předloha mění i další části branných zákonů účinných od loňského července, aby podle autorů naplnily očekávané cíle. Například vojákům v záloze bude náležet roční odměna 18 tisíc korun, pokud bude na pravidelném cvičení aspoň sedm dnů za rok. Nyní stačí jeden den. Novela zpřesní druhy vojenských cvičení a jednotně stanoví délku pravidelného cvičení pro všechny vojáky v aktivní záloze na nejvýše šest týdnů ročně. K nástupu na některá cvičení nebude nutná lékařská prohlídka, postačí písemné prohlášení vojáka o zdravotním stavu.
Navrhovanou normu nejprve čeká posouzení ve vládě. Ačkoli autoři chtějí, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v úvodním kole, je otázka, zda se stihne projednat do konce volebního období.
