Historik Tomáš Bursík, který studoval personální spis bývalého vězeňského dozorce a současného poslance KSČM Josefa Vondrušky, tvrdí, že poslanec byl aktivní až horlivý příslušník Sboru nápravné výchovy. Podnět k vyšetřování Vondruškova působení v 70. a 80. letech podal loni v září známý disident a aktivista Petr Cibulka.
"Co je špatného na tom, když je člověk v práci horlivý? Na rozdíl od některých svých kolegů jsem se snažil plnit si své povinnosti a důsledně jsem vyžadoval, aby si je plnili i vězni," řekl Vondruška.
Vondruška za komunistického režimu působil jako dozorce ve věznici v Minkovicích na Liberecku a na jeho chování si stěžuje řada lidí. Okresní státní zastupitelství v Liberci ve středu požádalo sněmovnu, aby Vondrušku zbavila imunity. Žádost souvisí právě s jeho povoláním za komunistického režimu. "Obvinění proti mně se objevila až loni, kdy jsem se stal poslancem sněmovny. Nechápu, proč s nimi někdo nevystoupil v letech 1990 a 1991, kdy se proti poměrům ve věznicích před listopadem 1989 ozývalo nejvíce lidí. Nic se nedělo ani v druhé polovině roku 1992, kdy jsem byl poslancem Federálního shromáždění. Natož v době, kdy jsem se v Preciose živil jako zámečník," uvedl Vondruška.
Poslanec prý sice tuší, proč se stal terčem mediální kampaně až teď, chybí mu ale důkazy a neověřené spekulace nechce zveřejňovat. "Uvítal bych, kdyby se o mně mluvilo objektivně, což se ale nestalo ani při práci historika s mým personálním spisem. Vytrhl z něj jenom věci, které se mu hodily. Kdyby posuzoval spis jako celek, vypadal bych jako jiný člověk. Zveřejněné údaje ze spisu jsou z doby, kdy se každý v zaměstnání hlavně učí a vyspívá až později," řekl Vondruška.
Nejednejte s vězni sám
Vondruška podle dochovaných materiálů nastoupil k SNV v roce 1972. Až do února 1990, kdy požádal o uvolnění, jeho kariéra strmě stoupala. Z rotmistra povýšil na majora a ve službě také dokončil střední i vysokou školu Sboru národní bezpečnosti. V roce 1988 získal titul doktora práv. Podle pravidelných hodnocení byl údajně velice aktivní, ale při řešení problémů "až příliš horlivý". Nadřízení ho prý často upozorňovali, aby nejednal s vězni sám, protože se tak s nimi dostává do konfliktů. Měl také zlepšit své jednání a vystupování. Podle pravidelných hodnocení se u něj projevuje "nerozvážnost, vznětlivost, nevolí správné formy jednání s odsouzenými, postupuje netakticky, což vede k nesprávným rozhodnutím...," uvádí se v jednom z dokumentů. Při zákrocích prý také používal neúměrné prostředky.
V roce 1977 byl kázeňsky potrestán za to, že nenahlásil svůj konflikt s vězněm. "To už musela být opravdu mimořádná událost, když se nezametla pod koberec a objevila se ve spise," podotkl Bursík. Vondruška si na konflikt pamatuje, proti odsouzenému tehdy údajně použil chvat. "Kázeňský trest jsem ale nedostal za použitý donucovací prostředek, ten byl vyhodnocen jako oprávněný. Dopustil jsem se jen administrativního přestupku. Hlášení o problému s vězněm jsem totiž napsal pozdě," prohlásil poslanec.
Podle bývalých vězňů využíval Vondruška násilí a tresty nejčastěji v případech, kdy neplnili pracovní normy. Na jejich výkonech prý byl ekonomicky zainteresovaný. Vondruška popírá, že by vězně jakkoli trýznil. Podle něj jde o "holé nesmysly". "Násilí na odsouzených se nedalo 'ututlat' ani před rokem 1989. Kromě jiného mohli psát bez kontroly dopisy mimo vězení dozorovým prokurátorům nebo soudcům," prohlásil Vondruška. Poslanci KSČM zastávají názor, že by se jeho minulost a případná trestná činnost měly řádně vyšetřit.
Věznice, kde sloužil, bylo peklo na zemi
Historik také potvrdil, že věznice v Minkovicích patřila k nejhorším v republice. "Bylo to peklo na zemi. Věznice sice patřila do druhé nápravné skupiny, ale lidé, kteří tam byli přeřazeni například z třetí skupiny ve Valdicích, žádali po několika týdnech o návrat," uvedl. Pamětníci prý popisovali incidenty, kdy opilí bachaři vtrhli do cely a bezdůvodně zbili bezbranné vězně.
Vondruška byl v loňských volbách lídrem KSČM v Libereckém kraji. Vondruškovo chování ve věznici podle Lidových novin popsali dva bývalí vězni - Jiří Wolf a Jiří Gruntorád. Wolf už dokonce v roce 1981.
KSČM: Vondruška by měl o zbavení imunity požádat sám
Poslanec Josef Vondruška by měl vstřícně nabídnout, že se vzdává imunity. Řekl to místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Dodal, že poslanci jeho strany, s nimiž měl možnost hovořit, mají podobný názor jako on.
Sociální demokracie není podle svého předsedy Jiřího Paroubka rozhodnuta, jak ve Vondruškově případu postupovat. "Nevíme, zda pan poslanec postupoval v rozporu se zákonem," uvedl. Pokud to tak ale je, tak by měl zvážit situaci a rezignovat. Pokud ne, měl by se hájit, soudí šéf nejsilnější opoziční strany. Vládní koalice podle něj ale nemůže chtít jen od opozice, aby se chovala eticky v rámci presumpce viny.
"Jestli je podezření z nějakého trestného činu, pak je v zájmu obviněného, aby se ta věc rychle a kvalitně vyřídila. K tomu nestačí projednání v imunitním výboru, který nemůže suplovat státní orgány. Ten má pouze bdít, aby se některých věcí nezneužívalo šikanózním způsobem," uvedl Dolejš.
"Obecně, ať byl spáchán trestný čin kýmkoliv a kdykoliv, pak by měl být potrestán. Vyšetřit by to měly orgány činné v trestním řízení," soudí komunistická poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová. Něco jiného by podle poslankyně bylo, kdyby šlo o tendenční snahu vyřadit poslance z hlasování. Blíží se totiž projednávání vládní finanční reformy v Poslanecké sněmovně.
Předseda KSČM Vojtěch Filip už dříve deníku Právo řekl, že by bylo nejlepší, aby se případem zabývaly orgány činné v trestním řízení, jestli je to tak, jak tvrdí státní zastupitelství. Soudí ale, že komunističtí zákonodárci zřejmě žádné doporučení, jak mají hlasovat v tomto případě ve sněmovně, nedostanou. Komunističtí poslanci budou Vondruškův případ projednávat na schůzi klubu pravděpodobně příští úterý 14. srpna.
Komunisté shodně uváděli, že spis svého kolegy neznají. "Předpokládám ale, že v něm bude něco jiného, než co bylo obsahem Vondruškovy mediální přestřelky s jeho bývalými politickými vězni," uvedl Dolejš.
Foto: ČTK
