Opoziční hnutí
Poslankyně ANO chtějí zasáhnout penzijní novelou do státních náhrad církvím

Sněmovna bude hlasovat při schvalování sporné vládní předlohy o snížení červnové valorizace penzí také o pozměňovacích návrzích poslankyň opozičního hnutí ANO na určité omezení výše peněžitých náhrad pro církve v takzvaných církevních restitucích. Jaroslava Pokorná Jermanová a Margita Balaštíková chtějí kvůli vyšší míře růstu cen v loňském a v letošním roce stanovit pro tyto náhrady pevnou inflační doložku. Pokorná Jermanová se přihlásila ke dvojici úprav v pátečním druhém čtení sporné penzijní novely.

Peněžité náhrady, jejich výši zakotvil příslušný zákon, dostávají církve ve splátkách za dříve znárodněný majetek, který jim stát nevydal. Nesplacené částky se podle zákona každoročně zvyšují o míru roční inflace vždy pro předminulý rok.

"Zohledníme-li současnou inflaci, je zřejmé, že nová výše nesplacené částky zvýšená o inflaci z let 2022 a 2023 by si vyžádala alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, který nejenom nebyl předpokládán, ale je též neudržitelný," uvedly poslankyně ve zdůvodnění pozměňovacích návrhů.

V prvním z nich chtějí, aby se nesplacené částky náhrad zvyšovaly každoročně o 2,26 procenta. Podle předkladatelek to odpovídá průměrné inflaci za deset let předcházejících roku, kdy zákon o takzvaných církevních restitucích nabyl účinnosti, tedy z let 2002 až 2011.

Diskuse o restitucích církevního majetku dovedl do konce kabinet ODS, TOP 09 a strany LIDEM. V létě 2012 se vláda s církvemi dohodla na vypořádání, jehož součástí bylo vrácení 56 procent majetku, hlavně polí, lesů a rybníků, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za zbylý majetek, který se nevracel, dostávají církve postupně odškodnění. Zároveň se ale snižuje státní příspěvek na financování církví, které by v roce 2030 měly fungovat už zcela nezávisle na státu.

Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat bez započtení inflace 59 miliard korun. Za prvních deset let stát vyplatil církvím 21,1 miliardy korun. Částka se vlivem růstu cen zvýšila z 1,959 miliardy korun v roce 2013 na loňských 2,31 miliardy korun. Celková částka vyplácená ministerstvem kultury církvím ale ve stejném období klesla z 3,4 miliardy korun na 3,25 miliardy korun.

Vládní penzijní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by to bylo podle nyní platných zákonných pravidel. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun, úspory se projeví i v dalších letech.